Rady a Návody

Existuje jen málo produktů v moderní historii, které by vyvolávaly tak silné a protichůdné emoce jako boty značky Crocs....

V dnešním uspěchaném světě, kde jsou naše nohy a tělo neustále vystaveny zátěži, ať už při sportu, v práci...

Problémy s celulitidou řeší podle odhadů až 90 % žen. Navzdory dnešní progresivní době je na ní stále pohlíženo nikoliv jako na běžnou anatomickou vlastnost, ale jako vadu, kterou je třeba napravit. Existují však vůbec účinné nástroje jejího odstranění?

Vědci již delší dobu předpokládají, že při vzniku Parkinsonovy choroby hraje významnou roli spojení mezi střevy a mozkem. Teprve nedávno se však podařilo identifikovat konkrétní mikroby, které se na vzniku této nemoci pravděpodobně podílejí. Výzkum pak naznačuje možnost poměrně jednoduché léčby zahrnující pouze užívání vitamínů skupiny B.

Červenání se u nás zpravidla objevuje v předvídatelných situacích, za to však zcela nekontrolovaně. Pro mnohé pak může být náhlé zrudnutí tváří skutečným utrpením, zejména, pokud se dostaví v ne zrovna šťastnou chvíli. Po původu tohoto jevu pátrali nedávno i vědci.

Již toto září by díky japonským vědcům mohla do vesmíru odstartovat první dřevěná družice na světě. Pokud se to podaří, mohlo by to otevřít dveře k ekologičtějším variantám kosmických zařízení, což je v kontextu s rostoucím počtem objektů na oběžné dráze Země i za její hranicí stále více diskutovaným tématem.

Mnozí z nás znají z filmů a knih příběhy o přátelství dětí s roboty. Snímky jako Železný obr či Velká šestka naznačují, že nejmladší generace mají ve stroje možná až přehnanou důvěru. Vědcům se však podařilo dokázat, že nejde pouze o pocit. Ve studii, které se zúčastnilo 111 dětí ve věku od 3 do 6 let, se ukázalo, že děti roboty v důvěře mnohdy preferují před lidmi, a jsou také mnohem smířlivější, pokud se stroj dopustí chyby.

Výzkumy ukazují, že mnoho současných problémů, jako je například rostoucí výskyt duševních poruch, vzniká v důsledku rychlého technologického pokroku a modernizace. Vědci se při snahách vysvětlit, proč tak špatně reagujeme na tento pokrok navzdory jeho zjevným výhodám, mnohdy opírají o teorii evolučního nesouladu.

Žirafy jsou známé především svými dlouhými, zdánlivě nekonečnými krky. Dle výzkumů však měli předci dnešních žiraf krky daleko kratší. Proč došlo v průběhu evoluce k tak drastickým změnám? Odpovědi na tuto otázku vyvolávají mezi odborníky překvapivě mnoho diskusí.

Archeologové jsou často zaskočení nebo dokonce zmatení svými objevy. Ve skutečnosti ale většinu historických předmětů dokáží alespoň rámcově katalogizovat. Přesto i v tomto oboru existují výjimky z tohoto pravidla, a některé výjimky z dob minulých i dnes fascinují odborníky i veřejnost.

Nová studie tvrdí, že sloni pro své blízké vymýšlejí vlastní jména, kterými je následně oslovují. Zatímco u delfínů a papoušků bylo pozorováno, že se navzájem oslovují napodobováním zvuků jiných jedinců svého druhu, sloni jsou podle vědců prvními známými zvířaty, která používají jména.

Konzumace více než tří šálků kávy denně má významný vliv na hladinu dopaminu v mozku lidí trpících Parkinsonovou chorobou. Zjištění vyplývající z nově publikované studie by mohlo být klíčové pro stanovování správné diagnózy i potenciální léčby této neurodegenerativní choroby.

Vegetariánští příbuzní piraní zvaní pacu se v minulosti proslavili především tím, že mají zuby nápadně podobné těm našim. Do této rodiny ryb nedávno přibyl nový člen, který byl objeven v Amazonii, a který získal latinské jméno Myloplus sauron podle Temného pána z populárního univerza knih J. R. R. Tolkiena.

Vědcům se nedávno podařilo prozkoumat dávno pohřbené rameno řeky Nil, podél nějž kdysi stálo více než 30 egyptských pyramid. Díky tomuto objevu se historikům možná vůbec poprvé podařilo prolomit záhadu toho, jak staří Egypťané dopravovali masivní kamenné bloky na stavbu svých slavných památek.

Naše dějiny jsou v mnoha ohledech obestřeny neproniknutelným závojem tajemství. Tu a tam nám však Země některá z nich poodhalí. Takovým případem je i nedávný nález podivné stavby ukryté v hlubinách saharského písku.

Když oloupete banán a slupku vyhodíte do koše, zahazujete tím poměrně chutnou a výživnou potravinu. Vědci totiž poměrně nedávno...

Nové výkonné zobrazovací techniky odhalují, že lidé vyráběli složité lovecké zbraně ze dřeva již před 300 000 lety, což...

Změna klimatu zhoršuje příznaky některých mozkových onemocnění, jak vyplývá z nových vědeckých poznatků. Mezi stavy, které se mohou zhoršovat s rostoucí teplotou a vlhkostí, patří mrtvice, migrény, meningitida, epilepsie, roztroušená skleróza, schizofrenie, Alzheimerova choroba a Parkinsonova choroba.

Náš svět je protkán fascinujícími, nebezpečnými, ale krásnými jeskynními systémy, které jsou pomyslným oknem do tichých hlubin zemské kůry. K jejich průzkumům se lidstvo uchyluje již odnepaměti – tedy přinejmenším od dob středního paleolitu, jak ostatně dokazují i nálezy z jeskyně Saint-Marcel ve Francii.

Jako lidé máme poměrně intuitivní smysl poznat, co je pro naše tělo zdravé a co už tolik ne. Stání je například lepší než sezení kvůli prokrvení, cvičení nás udrží fit a nemůžeme také zapomenout na dostatek spánku. Jednotlivé činnosti je však třeba správně rozvrhnout do denního plánu.

Nové vědecké poznatky naznačují, že nízké koncentrace CO2 snižují infekční virové zatížení přenášené vzduchem. Ačkoli se vědci tentokrát zaměřili především na patogen COVID-19, důsledky pro snížení rizika přenosu cizopasníků v prostorách s omezenou ventilací lze vztáhnout na všechny tyto mikroorganismy.

Paleo dieta byla dlouhodobě považována za stravu bohatou na maso a živočišné bílkoviny. Z nových nálezů však vyplývá, že v jídelníčku civilizací žijících před zhruba 15 000 lety převládala spíše rostlinná strava.

Průzkumy naznačují, že se lidský mozek postupně zvětšuje. Větší mozkovna však nutně nemusí znamenat i vyšší mozkovou kapacitu, přesto však by mohl tento trend vést ke snížení rizika demence u mladších generací.

Většina lidí zná pět základních smyslů – hmat, zrak, sluch, čich a chuť. Ve skutečnosti je ale naše tělo vyzbrojeno celou armádou dalších smyslových systémů. Jedním z nich je i vnitřní smysl zvaný interocepce.