Konzumace více než tří šálků kávy denně má významný vliv na hladinu dopaminu v mozku lidí trpících Parkinsonovou chorobou. Zjištění vyplývající z nově publikované studie by mohlo být klíčové pro stanovování správné diagnózy i potenciální léčby této neurodegenerativní choroby.
Může káva ovlivnit produkci dopaminu v mozku?
Výzkum, který vedl tým z univerzity a fakultní nemocnice ve finském Turku, byl proveden s cílem zaplnit mezeru ve znalostech o vlivu kofeinu na průběh Parkinsona. Příznaky této nemoci totiž mají svůj původ ve výrazném úbytku buněk produkujících dopamin ve specifické oblasti mozku zvané černá hmota. V minulosti se pak objevily teorie o tom, že je to právě kofein, který dokáže stimulovat receptory v této části mozkové kůry, a regulovat tak aktivitu signální dráhy dopaminu. Tyto hypotézy se pak podařilo potvrdit i v nejrůznějších epidemiologických studií, systematický výzkum však zatím proveden nebyl.
Vědci se v nedávno publikované práci zveřejněné v časopise Annals of Neurology zaměřili na vzorek 163 osob s Parkinsonovou chorobou v raném stadiu a 40 zdravých jedinců jakožto kontrolní skupiny. Z tohoto prvního vzorku pak bylo zvoleno 44 pacientů s diagnostikovaným Parkinsonem, kteří se zúčastnili i druhého měření zhruba o šest let později. Na všech dobrovolnících byl sledován vliv konzumace kávy na transportní molekuly přenášející dopamin v mozku.
Výsledky studie vědce překvapily, nikoliv však v příliš pozitivním duchu
Ze studie vyplynulo, že ti, kteří dle vlastních záznamů i informací z krevních vzorků konzumovali tři a více šálků kofeinové kávy denně, vykazovali o zhruba 8-15 % nižší vazbu dopaminového transportéru než ti, kteří kávy vypili méně. V praxi to znamená, že se do mozku uvolní méně dopaminu. Navzdory souvislostem s počátečním snížením rizika však výzkumný tým nezjistil žádné známky přínosu kofeinu v mozku lidí s přetrvávajícími příznaky Parkinsonovy choroby, ani zlepšení příznaků v porovnání s těmi, kteří kávy pili více.
„Ačkoli kofein může přinášet určité výhody při snižování rizika Parkinsonovy choroby, naše studie naznačuje, že vysoký příjem kofeinu nemá žádný přínos pro dopaminový systém u již diagnostikovaných pacientů,“ uvádí jeden z autorů práce. „Vysoký příjem kofeinu tedy nevedl ke zmírnění příznaků onemocnění, například ke zlepšení motorických funkcí.“
Naděje umírá poslední
Vědci se domnívají, že snížení regulace dopaminu pozorované u konzumentů kávy s vysokým obsahem je stejný vyrovnávací efekt, k jakému dochází v mozku zdravých jedinců. Průběh působení kofeinu je tak obdobný jako při požití například psychostimulačních léků. Zajímavé však bylo zjištění, že konzumace kávy v období blízkém klinickému zobrazování dopaminového transportéru možná mohla ovlivnit výsledky testu, což by mohlo přidat komplikace při jejich interpretaci.
Překvapivý objev v léčbě příznaků Parkinsonovy choroby se tedy nekoná. Ačkoliv tedy studie nepřinesla očekávanou revoluci, stále obsahuje důležité poznatky týkající se významu dopaminu v patofyziologii této neurodegenerativní nemoci. I když jsme tedy nezískali nový nástroj pro její léčbu, můžeme lépe pochopit její průběh a další možnosti boje proti ní.
Zdroje: onlinelibrary.wiley.com, frontiersin.org, newseu.cgtn.com
