Pohled na útulný a zároveň praktický domov mě naplňuje pohodou a klidem. V poslední době se však stále častěji věnuji nepravidelným souhrnům novinek z oblasti zdraví, vědy a techniky, o kterých rád seznamuji i čtenáře zajímající se o tato témata.
Červenání se u nás zpravidla objevuje v předvídatelných situacích, za to však zcela nekontrolovaně. Pro mnohé pak může být náhlé zrudnutí tváří skutečným utrpením, zejména, pokud se dostaví v ne zrovna šťastnou chvíli. Po původu tohoto jevu pátrali nedávno i vědci.
Již toto září by díky japonským vědcům mohla do vesmíru odstartovat první dřevěná družice na světě. Pokud se to podaří, mohlo by to otevřít dveře k ekologičtějším variantám kosmických zařízení, což je v kontextu s rostoucím počtem objektů na oběžné dráze Země i za její hranicí stále více diskutovaným tématem.
Mnozí z nás znají z filmů a knih příběhy o přátelství dětí s roboty. Snímky jako Železný obr či Velká šestka naznačují, že nejmladší generace mají ve stroje možná až přehnanou důvěru. Vědcům se však podařilo dokázat, že nejde pouze o pocit. Ve studii, které se zúčastnilo 111 dětí ve věku od 3 do 6 let, se ukázalo, že děti roboty v důvěře mnohdy preferují před lidmi, a jsou také mnohem smířlivější, pokud se stroj dopustí chyby.
Výzkumy ukazují, že mnoho současných problémů, jako je například rostoucí výskyt duševních poruch, vzniká v důsledku rychlého technologického pokroku a modernizace. Vědci se při snahách vysvětlit, proč tak špatně reagujeme na tento pokrok navzdory jeho zjevným výhodám, mnohdy opírají o teorii evolučního nesouladu.
Žirafy jsou známé především svými dlouhými, zdánlivě nekonečnými krky. Dle výzkumů však měli předci dnešních žiraf krky daleko kratší. Proč došlo v průběhu evoluce k tak drastickým změnám? Odpovědi na tuto otázku vyvolávají mezi odborníky překvapivě mnoho diskusí.
Archeologové jsou často zaskočení nebo dokonce zmatení svými objevy. Ve skutečnosti ale většinu historických předmětů dokáží alespoň rámcově katalogizovat. Přesto i v tomto oboru existují výjimky z tohoto pravidla, a některé výjimky z dob minulých i dnes fascinují odborníky i veřejnost.
Nová studie tvrdí, že sloni pro své blízké vymýšlejí vlastní jména, kterými je následně oslovují. Zatímco u delfínů a papoušků bylo pozorováno, že se navzájem oslovují napodobováním zvuků jiných jedinců svého druhu, sloni jsou podle vědců prvními známými zvířaty, která používají jména.
Konzumace více než tří šálků kávy denně má významný vliv na hladinu dopaminu v mozku lidí trpících Parkinsonovou chorobou. Zjištění vyplývající z nově publikované studie by mohlo být klíčové pro stanovování správné diagnózy i potenciální léčby této neurodegenerativní choroby.
Vegetariánští příbuzní piraní zvaní pacu se v minulosti proslavili především tím, že mají zuby nápadně podobné těm našim. Do této rodiny ryb nedávno přibyl nový člen, který byl objeven v Amazonii, a který získal latinské jméno Myloplus sauron podle Temného pána z populárního univerza knih J. R. R. Tolkiena.
Vědcům se nedávno podařilo prozkoumat dávno pohřbené rameno řeky Nil, podél nějž kdysi stálo více než 30 egyptských pyramid. Díky tomuto objevu se historikům možná vůbec poprvé podařilo prolomit záhadu toho, jak staří Egypťané dopravovali masivní kamenné bloky na stavbu svých slavných památek.