Vědci již delší dobu předpokládají, že při vzniku Parkinsonovy choroby hraje významnou roli spojení mezi střevy a mozkem. Teprve nedávno se však podařilo identifikovat konkrétní mikroby, které se na vzniku této nemoci pravděpodobně podílejí. Výzkum pak naznačuje možnost poměrně jednoduché léčby zahrnující pouze užívání vitamínů skupiny B.
Vzorky lidí z celého světa vykázaly podobné trendy
Doplňování riboflavinu (vitamín B2) a biotinu (vitamín B7) může být podle výzkumníků s velkou pravděpodobností prospěšné pro ty pacienty trpící Parkinsonovou chorobou, u nichž hraje klíčovou roli střevní dysbióza. Toto neurodegenerativní onemocnění postihuje celosvětově téměř 10 milionů lidí, kteří mohou v nejlepším případě doufat v terapii, která zpomalí a zmírní příznaky. Mezi ty prvotní patří především problémy se spánkem a zácpa, a to mnohdy i o 20 let dříve, než se začne projevovat demence a ztráta svalové kontroly. Objevují se ale i změny v rámci střevního mikrobiomu, který se stal předmětem i nového výzkumu.
Tým pod vedením japonského neurogenetika Hiroshiho Nishiwakiho analyzoval vzorky stolice 94 pacientů s Parkinsonovou chorobou a 73 relativně zdravých kontrolních osob v Japonsku. Výsledky pak vědci srovnali s údaji z Číny, Tchaj-wanu, Německa a USA. Ačkoliv se přitom složení střevní mikroflóry v rámci jednotlivých zemí již v základu lišilo, všechny bakterie ovlivňovaly metabolické dráhy, které mají v těle na starost syntézu vitamínů skupiny B. U lidí s Parkinsonem bylo navíc možné pozorovat změny v poklesu hladiny riboflavinu a biotinu.
Vitamíny B pomáhají ve střevech udržovat ochrannou vrstvu hlenu
Autoři práce následně prokázali, že nedostatek vitamínů skupiny B souvisí s poklesem mastných kyselin s krátkým řetězcem a polyaminů, tedy molekul, které pomáhají ve střevech vytvářet zdravou vrstvu hlenu. Nedostatek těchto látek pak může vést k jejímu ztenčení a zvýšení střevní propustnosti, což je jeden z příznaků pozorovaných právě u Parkinsonovy choroby. Vědci předpokládají, že oslabení ochranné vrstvy vystavuje střevní nervový systém většímu množství toxinů, například čisticích prostředků, pesticidů a herbicidů, se kterými se chtě nechtě setkáváme poměrně pravidelně. Tyto chemikálie následně ovlivňují vnitřní buněčné dráhy v mozkových tkáních produkujících dopamin, což vede k zánětu nervového systému a klasickým vysilujícím motorickým příznakům Parkinsona.
Závěry předestřela i dřívější studie
Již v roce 2003 se brazilským výzkumníkům podařilo zjistit, že vysoké dávky riboflavinu mohou pomoci při obnově některých motorických funkcí u pacientů, kteří zároveň vyřadili ze svého jídelníčku červené maso. To může znamenat, že vysoké dávky vitaminu B skutečně mohou zabránit některým poškozením střeních tkání, a prevencí projevů některých nemocí tak může být zajištění ochrany zdraví střevního mikrobiomu a snížení toxických škodlivin v našem životním prostředí.
Pochopitelně je však řeč o Parkinsonově chorobě, komplexnímu onemocnění spouštějícím složitý řetězec událostí, kdy se příčiny vzniku u jednotlivých pacientů vzájemně liší. Při posuzování léčby skrz obnovu střevní mikroflóry je tak nutný individuální přístup. Analýza stolice by však mohla být dostatečným diagnostickým nástrojem k identifikaci jedinců s odpovídajícími nedostatky, a prostřednictvím užívání vitamínů B2 a B7 například prostřednictvím doplňků stravy by tak mohla vzniknout neriziková a účinná léčba Parkinsonovy choroby.
Zdroje: nature.com, scielo.br, medicalnewstoday.com, frontiersin.org
