Naše dějiny jsou v mnoha ohledech obestřeny neproniknutelným závojem tajemství. Tu a tam nám však Země některá z nich poodhalí. Takovým případem je i nedávný nález podivné stavby ukryté v hlubinách saharského písku.
Hluboko pod gízskými pyramidami leží rozsáhlé struktury
Výzkumnému georadaru s elektrickou odporovou tomografií se podařilo odhalit velkou dvoudílnou stavbu nedaleko slavné Velké pyramidy v egyptské Gíze. Budovy ukryté hluboko pod tamním pohřebištěm zde podle všeho odpočívají více než 4 000 let. Skenery odhalily mělkou strukturu ve tvaru písmene L, která se rozkládá na ploše 10 metrů ×15 metrů v hloubce 0,5 až 2 metry pod povrchem pouště. Pod ní se pak nachází ještě další, mnohem větší struktura. Zatím není jasné, co by mohly být tyto dávno pohřbené útvary, už jen jejich samotná přítomnost však může historikům a dalším odborníkům přinést nové informace o pyramidovém komplexu v Gíze a o dávných civilizacích, které jej postavili.
Odborníkům v práci pomohlo moderní přístrojové vybavení
Technologie, které umožňují vidět, co se nachází pod povrchem, aniž by bylo zapotřebí provádět vykopávky, nám v posledních letech přinesly mnoho objevů, a to nejen na Zemi, ale například i na Marsu či na Měsíci. Můžeme díky nim zkoumat historii daného místa bez obav ze zničení citlivých důkazů.
Takovou technologií je i georadar neboli GPR (z anglického ground-penetrating radar). Ten funguje tak, že do země nasměruje rádiové vlny a měří je, když se odrazí zpět. Materiály s různou hustotou a složením pod zemí odrážejí rádiové vlny různým způsobem, což znamená, že tuto technologii lze použít k mapování struktur a geologických útvarů pod zemí. Na podobném principu pak funguje i elektrická odporová tomografie, která pro změnu zjišťuje elektrického odporu různých podpovrchových materiálů.
Kombinací těchto dvou technik vědci zjistili, že se pod holou, rovnou částí hřbitova v Gíze nacházejí oblasti s různou hustotou, které vytváří tvary neodpovídající přirozenému vzniku. Především jedna část hřbitova byla pro archeology vždy tak trochu záhadou. V místě, kde je většina země zaplněna hroby a hrobkami, totiž zůstal jeden obdélníkový kus holý a rovný. Představa, že se pod tímto povrchem nachází nějaké ukryté tajemství, byla tudíž více než lákavá. Mezinárodní tým vědců, který vedl archeolog Motoyuki Sato z japonské univerzity Tohoku, se tedy pustil do studia tohoto relativně neprozkoumaného pozemku. O závěry ze svého bádání se pak odborníci podělili v práci publikované v časopise Archaeological Prospection.
Vědce překvapila podivná „anomálie“ uvnitř jedné ze staveb
Výsledky průzkumu naznačují, že útvary vytvořil člověk, jejich účel však zůstává i nadále záhadou. Mělčí struktura je podle skenů vyplněna homogenním pískem, což naznačuje, že byla po výstavbě záměrně zasypána. Příběh hlouběji pohřbené stavby však bylo složitější rozluštit. Materiál v jejím středu se ukázal být vysoce odporovým, což by mohlo opět poukazovat na písek, tentokrát však vědci pracují i s teorií, že se uvnitř nachází dutá komora. Jelikož se toto místo nepodařilo jednoznačně identifikovat, označili jej autoři práce za anomálii. Právě jejímu zkoumání chtějí věnovat další výzkum, který by mohl pomoci odhalit příběh tisíce let starých staveb, který tak i nadále zůstává ukryt v nánosech písku a hlubinách času.
Zdroje: onlinelibrary.wiley.com, archaeology.org, smithsonianmag.com
