Většina lidí zná pět základních smyslů – hmat, zrak, sluch, čich a chuť. Ve skutečnosti je ale naše tělo vyzbrojeno celou armádou dalších smyslových systémů. Jedním z nich je i vnitřní smysl zvaný interocepce.
Naše tělo oplývá celou řadou komplexních smyslů
Interocepce se běžně označuje jako osmý smyslový systém; je tedy zřejmé, že naše tělo je schopné vnímat mnohem víc než jen informace přijímané základními smysly. V tomto případě se tedy zaměřuje na pochopení vnitřního stavu našeho těla. Pomáhá nám vnímat a interpretovat vnitřní signály, které regulují životně důležité funkce v našem těle, jako je hlad, žízeň, tělesná teplota a srdeční tep. Jedná se tedy o velmi důležitý systém, který zajišťuje, aby jednotlivé mechanismy v našem těle fungovaly správě a ve vzájemné harmonii.
Interocepce hraje důležitou roli v našem zdraví
Osmý smysl nás upozorňuje na to, když je naše tělo nějakým způsobem v nerovnováze – nutí nás tak například sáhnout po pití, když máme žízeň, případně nám říká, abychom si sundali svetr, pokud je nám příliš horko. Interocepce je ale důležitá také pro naše duševní zdraví. Přispívá totiž k mnoha psychologickým procesům, včetně rozhodovacích a sociálních schopností či celkové emoční pohody. Případné narušení tohoto smyslového systému pak doprovází celou řadu onemocnění, například deprese, úzkost či poruchy příjmu potravy nebo spánku. Přestože je pak interocepce důležitá prakticky pro všechny aspekty našeho zdraví, ví se o těchto vnitřních signálech – a především o případných rozdílech v jejich vnímání mezi muži a ženami – poměrně málo.
Souhrnná studie pátrala po rozdílech mezi muži a ženami
Práce z roku 2022 publikovaná v časopise Neuroscience & Biobehavioral Reviews se věnuje právě této problematice. Její autoři v ní zkombinovali výsledky z 93 nezávislých studií, přičemž se zaměřili na výzkum vnímání signálů srdce, plic a žaludku během nejrůznějších úkolů a úkonů. Díky tomu bylo možné skutečně potvrdit rozdíly v interocepci mezi muži a ženami. Ženy byly v porovnání s muži méně přesné ve vnímání srdce a také plic. Tyto rozdílnosti přitom nebylo možné přisuzovat jiné proměnné než pohlaví. V rámci interocepce z pohledu žaludku pak bohužel dosud nebyl proveden dostatek studií k prohlášení jednoznačného závěru.
K čemu je dobré znát stav naší interocepce
Pochopení vnitřního fungování těchto mechanismů by nám podle vědců mohlo pomoci objasnit celou řadu tajemství medicíny. Interocepce by například mohla hrát roli ve skutečnosti, že se řada běžných duševních onemocnění (např. úzkost a deprese) vyskytuje již od puberty častěji u žen než u mužů.
Současná věda aktuálně pracuje hned s několika teoriemi, které by tento jev mohly pomoci vysvětlit. Ze zvažovaných faktorů zmiňují studie například genetiku, hormonální složení, změny v osobnosti či vliv stresu. Jelikož však víme, že interocepce je důležitá pro naši celkovou pohodu, je možné, že rozdíly v interocepci mohou částečně vysvětlovat, proč úzkostí a depresí trpí více žen než mužů. Hlubší pochopení tohoto systému však může být klíčové pro léčbu duševních onemocnění.
Naše tělo musí šlapat jako hodinky
I když však víme, že tyto rozdíly mezi muži a ženami existují, stále nevíme, co je jejich příčinou. Vědci věří, že roli v této diverzitě hrají odlišné fyziologické a hormonální parametry obou organismů, případně i skutečnost, jak obě pohlaví přemýšlí o svých vnitřních pocitech, například o emocích či bolesti. Případný další vědecký průlom v této oblasti by možná mohl posunout hranice mezi tradiční a moderní medicínou.
Zdroje: sciencedirect.com, theguardian.com, bbc.com, apa.org
