Průzkumy naznačují, že se lidský mozek postupně zvětšuje. Větší mozkovna však nutně nemusí znamenat i vyšší mozkovou kapacitu, přesto však by mohl tento trend vést ke snížení rizika demence u mladších generací.
Nedávná studie monitorovala mozky více než 3 000 Američanů ve věku 55 až 65 let. Vědcům se podařilo zjistit, že lidé narození v 70. letech 20. století mají zhruba o 6,6 % větší celkový objem mozku v porovnání s těmi narozenými ve 30. letech. 20. století. Zástupci generace X (tedy lidé narození zhruba mezi lety 1965 a 1980) měli také o 8 % větší objem bílé hmoty a až o 15 % pak hmoty šedé. Hipokampus, který hraje významnou roli v procesech učení a paměti, pak mezigeneračně narostli o zhruba 5,7 % objemu.
Velikost mozku ovlivňuje řada faktorů
Rostoucí velikost mozku vědci prokázali i po zohlednění dalších přispívajících faktorů, jako je výška, věk a pohlaví. Dekáda, ve které se člověk narodí, tak do značné míry určuje nejen rozměry orgánu, ale potažmo i jeho zdraví. Hlavní roli v tomto případě pochopitelně stále hraje především genetika, výzkumy však naznačují, že svou úlohu sehrávají i některé vnější vlivy, například zdravotní, sociální, kulturní a vzdělávací faktory.
Desítky miliony lidí po celém světě postihuje nějaká forma demence. S tím, jak světová populace stárne, se toto číslo postupně zvětšuje, a předpovědi hovoří o tom, že se v příštích 30 letech dokonce ztrojnásobí. Přesto se však ukazuje, že například v USA a Evropě výskyt demence postupně klesá. Svůj podíl na tom může mít zdravější životní styl či výchova, důležité ovšem je, že rozvoj demence souvisí s úbytkem šedé hmoty mozkové. Pokud jí tedy mozek má více, má v základu lepší ochrannou výbavu proti jejím účinkům.
Větší mozek znamená vyšší odolnost vůči některým chorobám
Vědcům se také nezávisle na výše uvedených zjištěních podařilo potvrdit lepší kognitivní funkce u těch pacientů s Alzheimerovou chorobou, kteří měli vetší rozměry lebky (a tedy i mozku). To potvrzuje teorie o mozkových rezervách v šedé hmotě a o zvýšené životaschopnosti orgánu.
K prokázání výše uvedených souvislostí použili vědci údaje shromážděné v rámci Framingham Heart Study, která sledovala zdravotní stav Američanů narozených v letech 1930 až 1980. Účastníci této studie podstoupili ve věku 55 až 65 let (což odpovídá období mezi lety 1999 až 2019) vyšetření mozku magnetickou rezonancí. Získaná data byla pak zpřístupněna k dalšímu zpracování až v říjnu loňského roku.
Drobné, avšak významné mezigenerační rozdíly
Z naměřených hodnot vyplynulo, že mladší generace skutečně mají větší objem mozku. V průběhu sledovaných dekád navíc byl odhalen stálý a konzistentní nárůst mozkové hmoty, a to celkově u všech účastníků studie i v rámci dílčích regionálních analýz. Pozorované rozdíly pak byly podle vědců malé, v kontextu celé populace jim však lze pravděpodobně přičítat poměrně značný význam, a to v kontextu již zmíněné zvýšené odolnosti vůči nejrůznějším neurodegenerativním poruchám.
Neurovědci však na výsledky studie nepohlíží jednotně. Jiné práce totiž neprokázaly žádnou souvislost mezi výkonností paměti a objemem mozku v čase. Experti tak dokonce zpochybňují věrohodnost využití objemu mozku jako ukazatele odpovídající mozkové rezervy. Je pak pravdou, že díky svému umístění a komplexní úloze v našem těle je jen velmi těžké tento orgán detailně zkoumat. Neustálé zdokonalování vědeckých a lékařských nástrojů nás však možná brzy posune dál v jeho pochopení i ochraně.
Zdroje: jamanetwork.com, ncbi.nlm.nih.gov, earth.com, dailymail.co.uk
