Podle nedávno publikované studie může riziko zdravotních problémů, jakými jsou například cukrovka, chronická únava či vyšší srážlivost krve, přetrvávat nejméně dva roky po infekci koronavirem. Zátěž na lidský organismus je tak proděláním covidu mnohem větší, než se vědci původně domnívali.
Vědci prozkoumali záznamy milionů pacientů z řad válečných veteránů
Zjištění vychází z analýzy zdravotních záznamů zhruba 140 000 amerických veteránů, kteří se již na počátku pandemie nakazili virem SARS-CoV-2. Tyto informace byly srovnány s dalšími téměř 6 miliony veteránů, kteří koronavirem postiženi nebyli. Výsledky byly poměrně jednoznačné. Na základě identifikace zdravotních potíží, kterými dotyční trpěli před a po prodělání covidu, bylo zjištěno, že i dva roky po nakažení se někteří jedinci stále plně nezbavili následků, které se u nich začaly projevovat v prvním měsíci nákazy. Paleta problémů je pak skutečně pestrá – od srdečních onemocnění až po gastrointestinální problémy. Závěry studie byly zveřejněny v časopise Nature Medicine.
Tým vědců zjistil, že že pacienti, kteří byli během prvních případů infekce covidu hospitalizováni, měli vyšší pravděpodobnost výskytu těchto zdravotních problémů. Taktéž u osob s mírnějšími počátečními infekcemi stále existovalo zvýšené riziko výskytu podobných zdravotních komplikací ve srovnání s kontrolní skupinou. Všechny tyto případy dlouhodobě se táhnoucích následků prodělání nemoci COVID-19 pak do značné míry stále zatěžují systémy zdravotní péče po celém světě.
Koronavirus může způsobovat desítky různých zdravotních komplikací, které přetrvávají celé roky
Nejčastější problémy se shodují s běžnými dlouhodobými příznaky COVID zjištěnými v jiných studiích: únava, problémy s pamětí, ztráta čichu, krevní sraženiny či gastrointestinální problémy. Infekce koronavirem pak může zasáhnout také další orgány, například srdce. Vědci však těmto rizikům začínají rozumět teprve nyní.
Diskutovaná studie se zaměřila na sledování celkem 77 zdravotních problémů, které se v záznamech veteránů objevily. U 24 z nich pak vědci zjistili vyšší riziko výskytu dva roky po nákaze koronavirem bez nutnosti hospitalizace než u neinfikovaných jedinců. V případě hospitalizovaných pacientů se pak dlouhodobě projevovalo až 50 z celkových 77 komplikací. Na vývoj těchto poruch pak měl pochopitelně vliv i konkrétní zdravotní stav pacientů, jisté trendy však pozorovat možné bylo. Závěry studie pak zmiňují, že na každých 1 000 osob nakažených koronavirem připadá kumulativně 150 let zdravého života ztracených v důsledku boje těchto pacientů s přetrvávajícími příznaky. Z covidu se tak stává skutečně destruktivní onemocnění, jehož následky mnohonásobně přesahují délku trvání samotné infekce.
Studie má své mouchy
I přes šokující závěry je však výše uvedenou studii brát částečně s rezervou. Pro analýzu dat byly použity data omezené skupiny obyvatel – mezi veterány totiž bylo zhruba 90 % mužů, přičemž dlouhodobé příznaky covidu byly mnohem závažnější u žen, které tvořily jen část vzorku. Studie také vychází pouze z elektronické zdravotní dokumentace, a záznamy bez evidence v počítači tak v ní vůbec nejsou zahrnuty. Může přitom jít o důležité poznatky získané například v rámci nezávislých konzultací, které lékař následně ani nezadal do systému. Přesto však nelze dlouhodobé negativní dopady epidemie koronaviru brát na lehkou váhu, a její následky tak bude lidstvo řešit nejspíš ještě několik následujících let.
Zdroje:
https://www.nature.com/articles/s41591-023-02521-2
