Výzkumy ukazují, že mnoho současných problémů, jako je například rostoucí výskyt duševních poruch, vzniká v důsledku rychlého technologického pokroku a modernizace. Vědci se při snahách vysvětlit, proč tak špatně reagujeme na tento pokrok navzdory jeho zjevným výhodám, mnohdy opírají o teorii evolučního nesouladu.
Pokrok je rychlejší než naše schopnost se mu přizpůsobit
K tomuto nesouladu v přírodě dochází v případech, kdy se již vyvinutá adaptace, ať už fyzická nebo psychická, dostane do konfliktu s vnějším prostředím. Příkladem z živočišné říše jsou můry a další druhy nočního hmyzu. Ty se postupně naučily orientovat se ve tmě díky měsíčnímu svitu. Od vynálezu umělého osvětlení jsou však mystifikovány pouličními lampami či dalšími umělými světly, a proto se tak pohybují poblíž těchto zdrojů v mylném domnění, že jde o Měsíc.
Totéž se pak děje i u lidí. Vezměme si například naši chuť na sladké, která naše předky motivovala k vyhledávání kaloricky bohatých potravin v jinak nutričně chudém prostředí. Náš mlsný jazýček se stává nepřizpůsobivým modernímu světu, kdy potravinářské společnosti ve velkém produkují potraviny plné rafinovaných cukrů a tuků, čímž zneužívají naší potřebě konzumovat sladká jídla. V konečném důsledku tak naše populace trpí na zubní kazy, obezitu či cukrovku.
Působí na nás stresové faktory, na které nejsme z minulých dob zvyklí
Moderní svět je skutečně plný věcí, které naše kdysi efektivní instinkty vyvedou z míry. Tento jev lze pozorovat i v rámci větších sociálních skupin. Původní kočovné kmeny starověkých civilizací žili v komunitách o přibližně 50 až 150 lidech, z nichž se většina dobře znala. Pocit této bubliny blízkých v nás zůstal i dnes, a ve velkých městech, kde žijí statisíce cizinců, se tudíž lidé mohou cítit paradoxně osaměle a bez přátel.
Vědci také prováděli průzkum na zvířatech, kdy bylo zjištěno, že pokud jsou společenské druhy chovány v přeplněných prostorách, zažívají tzv. konkurenční stres, který může mít negativní dopady nejen na psychiku, ale i na fyzické zdraví, například na snížení účinnosti imunitního systému či nižší plodnost. Podobný trend se vyskytuje i u lidí, kdy je v přeplněných městech s vyšší mírou stresu mnohem nižší porodnost.
Velkým strašákem je internet a sociální sítě
Sociální nerovnost v moderních společnostech se také liší od více rovnostářského prostředí lovců a sběračů. Současní lidé fungují tak, že jim záleží na jejich společenském postavení, a jsou tak motivování k eliminaci rozdílů mezi sebou a vyššími vrstvami. Prakticky neustále jsme však obklopeni zprávami o úspěšnějších lidech, které problémy se sociální nerovnováhou prohlubují. Svou roli v tomto aspektu hrají o sociální média, kde má většina uživatelů potřebu sdílet to nejlepší ze svých životů. Tím dochází ke vzniku zkresleného dojmu reality, což ve většině lidí vyvolává pocit nedostatečnosti. Kvantifikace hodnot prostřednictvím lajků a sledujících v lidech umocňuje tuto posedlost validovat své postavení ve společnosti vůči ostatním.
S moderní dobou se do naší společnosti dostaly kuriozní trendy
Z výše uvedených příkladů se sociologům podařilo vypozorovat několik problematických trendů. Například soutěživost a úzkost jsou spojeny s posedlostí dosáhnout určitého vzdělání, bojem o lepší pracovní pozici či sklony k materialistickému stylu života. Lidé také mnohdy inklinují k mantře „být chudý, abych vypadal bohatý“, kdy si berou zpravidla nesmyslné půjčky a zadlužují se, aby buď sami pro sebe nebo pro své okolí vytvářeli dojem bohatství. Jindy se pro změnu snaží všechny své úspory neuvážlivě investovat, a kvůli nedostatečné rozvaze o ně později přijdou. Dalším příkladem kompenzace vlastních nedostatků je potřeba podstupovat nebezpečné kosmetické operace či hubnoucí kúry.
Jak můžeme těmto problémům čelit?
Perspektiva evolučního nesouladu pochopitelně nehledá řešení v návratu k předpotopnímu způsobu života. Naším cílem by mělo být spíše hledat způsoby, jak upravit naše prostředí tak, aby lépe odpovídalo naší vyvinuté přirozenosti. Můžeme se tak snažit hledat řešení v redukci přelidnění v některých oblastech, či v navázání silnějších vztahů s přírodou, například ve formě nejrůznějších ozdravných pobytů. Do našich životů bychom také měli zařadit koníčky, které nám pomohou se vyrovnat se stresem a s obnovením duševní pohody. Je také vhodné zaměřit se na správné změny životního stylu omezující konzumní styl života a hodiny strávené sledováním masových a sociálních médií. Základem úspěchu je však vždy uvědomění si našich skutečných potřeb, díky čemu budeme schopni naše problémy řešit u jejich samotného zdroje.
Zdroje: cambridge.org, news-medical.net, sciencedirect.com, journals.sagepub.com
