Vědci nalezli klíč k opravám bariéry mezi krví a mozkem

Americký výzkumný tým prokázal při laboratorních testech na myších účinnost nové molekuly, která opravuje hematoencefalickou bariéru. Jedná se o první léčbu, která účinně obnovuje funkci sítě buněk chránících mozek. Látka by se mohla dostat i do klinických studií.

Vědcům za pomoci nově studované molekuly, která zatím nemá zjednodušený název, pouze kódové označení L6-F4-2, podařilo opravit hematoencefalickou bariéru u myší. Jde o první důležitý krok, který by mohl vést k nové generaci léčiv opravujících tento důležitý systém, jenž má za úkol chránit nejcennější orgán lidského těla, mozek. Hematoencefalická bariéra je ve skutečnosti jakýmsi vysoce sofistikovaným biologickým filtrem, který umožňuje selektivní průchod látek do mozku. Vzhledem k tomu, že je mozek poměrně náchylný k nejrůznějším chemickým změnám, je tato bariéra pro správné fungování lidského organismu naprosto esenciální.

Díky hematoencefalické bariéře se tak do tohoto orgánu dostane jen velmi omezené množství molekul, např. voda, glukóza či aminokyseliny. Veškeré patogeny jsou však zpravidla zadrženy a nevpuštěny dál. Problém ovšem nastává v případě, že dojde k jejímu poškození, a právě v těchto případech by mohl pomoci nově představený výzkum.

Vzhledem k důležitosti této bariéry se vědci již mnoho let snaží najít léčebné postupy, které by ji dokázaly obnovit. První významný krok kupředu v tomto směru učinil americký výzkumný tým vedený vědci z kalifornské Stanfordovy univerzity. Vědcům se díky navrženým experimentům podařilo úspěšně obnovit funkce hematoencefalické bariéry u myších modelů.

V první fázi výzkumu byla zmapována buněčná signální dráha WNT, která souvisí s regenerací tkání, hojením ran a správným fungováním právě této bariéry. Následně bylo navrženo několik molekul, které by tuto signální dráhu mohly modulovat. Nová látka L6-F4-2 je přitom stokrát účinnější než dosud známé modulátory WNT dráhy. Následné experimenty na myších trpících Norrieho chorobou, která se projevuje „proděravěním“ hematoencefalické bariéry, pak potvrdily účinek této látky i v praxi.

Také další testy pak potvrdily vysoký terapeutický potenciál nové molekuly. Byly tak položeny základy nové terapeutické cesty, která může být v budoucnu ověřena i na lidech. Podrobnosti výzkumu byly publikovány v prestižním vědeckém časopise Nature Communications.

Zdroje:

https://www.nature.com/articles/s41467-023-37689-1

https://www.sciencealert.com/first-potential-treatment-to-repair-blood-brain-barrier-trialed-in-mice