Jen málokteré vesmírné těleso je již pouhým lidským okem tolik charakteristické jako právě Saturn a jeho prstence. Právě ty se nám však již brzy ztratí z dohledu, ačkoliv nám z něj nezmizí nastálo.
Prstence jsou pýchou druhého největšího plynného obra naší soustavy
Saturn je i dnes poměrně dobře viditelný na noční obloze, a to i s použitím běžných dalekohledů či teleskopů. Pokud pak máte k dispozici alespoň trochu pokročilejší výbavu, můžete na obrysu planety jasně a zřetelně rozeznat právě i přítomnost typických prstenců.
Tyto prstence jsou vesměs tvořeny úlomky ledu a vesmírným prachem. Průměrem svých kruhů dosahují rozměrů až 280 000 kilometrů, tlusté jsou však pouhých několik metrů. A právě tato nerovnováha mezi šířkou a tloušťkou je tím hlavním důvodem toho, proč Saturnovy prstence podle vědců do roku 2025 doslova zmizí. Nezmizí ale v pravém slova smyslu.
Klíčem je úhel pohledu
Abychom pochopili, proč se situace okolo Saturnu v horizontu příštích dvou let výrazně změní, je nutné se podívat na chování naší Země. Ta v průběhu své cesty okolo Slunce prochází čtyřmi základními fázemi v závislosti na pozici zemské osy vůči hvězdě stojící ve středu naší soustavy. V důsledku tohoto sklonu se pak na různých částích Země postupně střídají čtyři roční období – jaro, léto, podzim a zima. Když se ale na Zemi podíváme z pohledu Slunce, získáme úplně novou perspektivu. Roční období jsou prakticky nepostřehnutelné, a místo toho nám tak zůstává na odiv kývající se planeta, která střídavě ukazuje svou severní a jižní polokouli. A právě tento jev lze pozorovat i při pohledu od Země směrem k Saturnu.
Podobně jako všechny planety totiž i Saturn absolvuje svůj roční cyklus při cestě kolem Slunce, ovšem s tím rozdílem, že je v porovnání s modrou planetou zhruba 29krát delší. Také osa Saturnu je navíc vůči Slunci i Zemi nakloněna, což má opět za následek onen kývavý pohyb, který ovšem tentokrát trvá bezmála 30 let v jednom cyklu. Spolu se Saturnem se pak naklání i jeho prstence, které lemují rovník planety. Když se totiž Saturn nachází na druhé straně Slunce, je jeho jižní polokoule natočena naším směrem. Ze stejného důvodu vidíme jižní stranu prstenců planety, která je v této fázi orientována k Zemi. S ohledem na jejich tloušťku se tak zkrátka jednou za čas – konkrétně dvakrát za saturnský rok – stane, že jejich rovina splyne s rovinou pohledu na plynného obra, a prstence tak de facto zmizí.
Užijte si je, dokud jsou pozorovatelné
A právě k tomuto splynutí dojde v roce 2025. Saturnovy prstence tak zmizí právě proto, že se na ně budeme ze Země dívat přímo z boku, a se svou tloušťkou sotva pár metrů tak budou většinou zařízení skutečně nepostřehnutelné. Naposled jsme tuto situaci mohli zažít v roce 2009. V této pozici Saturn setrvá několik měsíců, poté se jeho prstence začnou opět zviditelňovat. Pozorovatelné by tak měly být ještě na konci roku 2025, plné viditelnosti pak dosáhnou zhruba po dvou letech.
Pokud jste nadšenci do pozorování hvězdné oblohy, máte tak jedinečnou šanci si prstence Saturnu užít. Pohled na plynného obra bez prstenců však představuje ještě unikátnější příležitost, kterou byste si v horizontu příštích let rozhodně neměli nechat ujít.
Zdroje:
https://www.earth.com/news/saturns-rings-will-vanish-from-sight-in-2025/
https://edition.cnn.com/2023/05/24/world/saturn-rings-disappearing-scn/index.html
https://www.jpost.com/omg/article-774148
