Vědci možná konečně odhalili tajemství dlouhověkosti. To se podle všeho ukrývá v našich metabolismech a je předem dáno již v okamžiku našeho narození.
Vzhledem k celosvětově se prodlužující délce života jsou starší dospělí, včetně lidí, kteří se dožívají 100 let, nejrychleji rostoucí věkovou skupinou. V roce 2015 bylo na světě zhruba půl milionu stoletých, a podle odhadů se tato kategorie do roku 2050 rozroste až na 3,7 milionu lidí.
Nová studie zveřejněná v časopise GeroScience se věnovala rozboru krve lidí, kteří se dožili sta let, a zkoumání změn v chemickém složení oproti lidem v nižším věku. Její autoři hledali rozdíly v tělesných funkcích před extrémním stářím, které by mohly rozšířit naše znalosti o stárnutí a dlouhověkosti. Bylo zjištěno, že století jedinci mají v krvi nižší (nikoliv však limitně nízké) hodnoty některých biomarkerů, zejména pak kreatininu, glukózy a kyseliny močové. Jde o první výzkum podobného rozsahu, jelikož vědci měli od subjektů k dispozici údaje z doby několik let před dosažením 100. roku věku a také po něm.
Vědci v krvi stoletých sledovali tucet biomarkerů
Autoři studie analyzovali údaje od více než 44 000 Švédů zařazených do populační kohorty AMORIS (Apolipoprotein MOrtality RISk). V letech 1985 až 1996 pak měřili celkem 12 biomarkerů účastníků, jejichž hodnoty následně sledovali až do roku 2020. Mezi těmito ukazateli byly například celková hladina cholesterolu, koncentrace specifických enzymů či vazebná kapacita krve pro železo. Výsledkem srovnání jednotlivých výsledků pak bylo, že biomarkery stoletých lidí vykazovaly až na výjimky vzájemnou podobnost, a bylo tedy možné z nich usuzovat obecné závěry.
Rozdíly v kreatininu, glukóze a kyselině močové
Jak již bylo řečeno, největší rozdíly mezi složením krve u lidí po 100 letech věku a před ním byly ve třech markerech – kreatininu, glukóze a kyselině močové. Kreatinin je indikátorem funkce ledvin a množství svalové hmoty v těle. Nižší hladina v těle pak ukazuje na lépe fungující ledviny, a tedy kvalitnější odbourávání škodlivých látek. Ačkoliv je hledání závislosti mezi životním stylem a koncentrací kreatininu stále na úrovni spekulací, není pochyb o tom, že správná funkce ledvin je pro dlouhověkost klíčová. Ruku v ruce s tím jde také nižší hladina kyseliny močové, která ukazuje na absenci potíží s ledvinovými kameny či dnou. V tomto případě však platí, že klesne-li hladina kyseliny pod kritickou úroveň, mohou se objevit jiné zdravotní problémy.
Studie odhalila dva typy stoletých lidí
Přestože profily biomarkerů stoletých lidí byly velmi podobné, vědci zjistili, že existují dva prototypy lidí dosáhnuvších sto let. Ty se vzájemně lišily ve všech sledovaných krevních ukazatelích kromě cholesterolu, albuminu a schopnosti vázat železo. Všechny tyto biomarkery pak souvisejí s výživou. Rozdíly byly podle vědců s největší pravděpodobností způsobeny rozdílem v kalorických restrikcích v rámci dlouhodobé diety. Opět se tak ukazuje důležitost zdravého stravování pro zajištění dožití se vysokého věku.
Příjem cukrů během života nemusí mít výrazný vliv
U lidí, kteří překonali věkovou hranici stovky, byly hodnoty glukózy poměrně nízké. Překvapením studie však bylo, že se lidí na těchto nízkých hranicích pohybovali již na začátku výzkumu, potažmo před ním. Je tedy zjevné, že glukóza má na dlouhověkost vliv, avšak někteří zkrátka mají již od narození predispozice si její hladinu udržet v normě.
Pochopitelně nelze jednoznačně říct, zda v dosažení úctyhodného věku hraje větší roli genetika či spíše náhoda. Vědci však hodlají v průzkumu dlouhověkosti pokračovat, a možná se tak brzy dočkáme dalších zajímavých studií v této oblasti.
Zdroje:
https://link.springer.com/article/10.1007/s11357-023-00936-w
https://www.sciencealert.com/the-blood-of-exceptionally-long-lived-people-shows-key-differences
