Vědci z londýnského přírodopisného muzea (NHM) nedávno našli důkazy naznačující skutečnost, že kanibalismus byl před patnácti tisíci lety v Evropě poměrně běžnou praktikou, která byla součástí tehdejších pohřbů.
Kanibalové z doby magdalénské
Studie publikovaná v časopise Quaternary Science Reviews se zabývala analýzou pozůstatků odkrytých po celé Evropě a datovaných do doby pozdního paleolitu (před ~15 000 lety). Z výsledků vyplývá, že se na území kontinentu pohybovaly celé skupiny lidí praktikujících pohřební kanibalismus. Rozbor DNA navíc ukazuje, že měly stejné genetické předky.
Jeskyně Gough’s Cave, slavné paleolitické naleziště nacházející se v britské Cheddar Gorge, je proslulá nálezem trojice lebek, které byly lidskou rukou opracovány do podoby misek či kalichů, a dále také více než stovkou fragmentů lidských kostí nesoucích stopy po řezech, úderech či otiscích zubů. Některé z těchto exemplářů jsou pak přímo součástí sbírky v NHM. Na základě důkladného přezkoumání dostupných archeologických důkazů se vědci domnívají, že toto kanibalské chování nebylo v době magdalénienu, tedy obdobím před 17 až 11 tisíci lety, zřejmě ničím neobyklým. Nálezy z jiných míst severozápadní Evropy pak tyto teorie potvrzují, a je tak zřejmé, že odkazy na kanibalismus praktikovaný v okolí Gough’s Cave nejsou ojedinělým případem.
Jde o nejstarší potvrzený případ pohřebního kanibalismu
Dr. Silvia Bello, paleoantropoložka pracující v NHM a spoluautorka studie, uvedla, že důkazy o kanibalismu na britské půdě nasvědčují skutečnosti, že byla tato praktika součástí pohřebního rituálu magdalénské společnosti. Nešlo tedy o akt nouze v důsledku hladovění či jiné nutnosti. Tento fakt je sám o sobě překvapující, jelikož jde o dosud nejstarší známý doklad o konzumaci lidského masa za tímto účelem.
Na druhou stranu je ale nutné podotknout, že ne všechny skupiny lidí žijících v době magdalénienu se k rituálnímu kanibalismu uchylovaly. Ze zhruba šedesátky nalezišť ostatků byly o této praktice nalezeny důkazy přibližně na čtvrtině z nich.
Kosterní pozůstatky vykazují genetickou shodu
Součástí studie byla také poměrně rozsáhlá genetická analýza z různých lokalit, který ukázala, že všechny lidské pozůstatky spojované s provozováním kanibalismu vykazují příbuzenský vztah s magdalénskou ženou označovanou jako Goyet Q2, která zemřela před zhruba 15 000 lety. Zajímavé pak je, že lze identifikovat i druhou skupinu lidí s názvem Villabruna, která inklinovala k tradičnímu pohřbívání, a která tak nejspíš magdalénskou kulturu postupně vytlačila. Tyto závěry se shodují s důkazy, že na konci paleolitu skutečně došlo k obměně pohřebních tradic a přechodu k pohřbívání do země. Díky nejnovější studii jsou tak vědci opět o krok blíže k pochopení toho, jak se před desítkami tisíc let lidstvo postupně formovalo až do podoby dnešní společnosti.
Zdroje:
https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0277379123003578
https://edition.cnn.com/2023/10/05/europe/cannibalism-funeral-ritual-intl-scli-scn/index.html
https://www.sciencealert.com/people-were-eating-them-long-ago-cannibalism-was-normal-study-says
