Na základní škole se děti učí, že Země oběhne Slunce za 365 dní. Ve skutečnosti je však tato cesta o zhruba čtvrt dne delší. Tento časový úsek je však naprosto kritický pro správné nastavení pozemského vnímání času a data.
Římané měli nejprve přestupný celý měsíc
Jednou za čtyři roky se přebývající čas cesty Země okolo Slunce sečte, a my se dočkáme tzv. přestupného roku, který má o den navíc. Ten se počítá k měsíci únoru, jenž tak trvá 29 dní místo obvyklých 28. Málokdo už ale ví, že s myšlenkou tohoto ročního dohánění přišli již staří Římané. Ti měli sice v roce 355 dní namísto 365, jelikož vycházeli z cyklů Měsíce, poměrně rychle si však všimli určité diskrepance v ohledu synchronizace kalendáře s ročními obdobími. Začali tak každé dva roky přidávat měsíc navíc. Tento měsíc nazvali Mercedonius.
V roce 45 př. n. l. zavedl římský císař Julius Caesar nový kalendář, který vycházel z datování vyvinutého v Egyptě. Byli to právě Egypťané, kdo přidával každé čtyři roky únoru jeden den navíc, aby kalendář odpovídal dráze Země kolem Slunce. Na Caesarovu počest je tento systém dodnes známý jako juliánský kalendář.
Jednou se přidá, jednou se ubere
Nešlo však o poslední korekci systému počítání data. Jak se totiž nástroje na měření času a pohybu planet zpřesňovaly, bylo zjištěno, že cesta Země okolo Slunce netrvá přesně 362,25 dne. Ve skutečnosti jí totiž tato dráha zabere 365,24219 dne, což je asi o 11 minut méně než původních celých 8 hodin navíc. Přidání jednoho dne je tak o něco větší korekcí, než je potřeba. Jak ale tento paradox vyřešit?
Odpověď na tuto otázku přišla až v 16. století, kdy papež Řehoř XIII. podepsal nařízení zavádějící další, novou úpravu. Přestupný rok se tak měl i nadále konat každé čtyři roky, ovšem s výjimkou stoletých roků, tedy let dělitelných stovkou. Aby to však nebylo tak jednoduché, nebude se výjimka týkat roků dělitelných zároveň i 400, a tyto roky tak zůstanou přestupné. Zdánlivě komplexní systém učinil datování mnohem přesnějším, a proto tak dostal i nové jméno, a sice gregoriánský kalendář.
Co by se stalo, kdyby přestupné roky nebyly?
Bez příslušné korekce kalendáře by se Země postupně dostala do disharmonie s ročními obdobími probíhajícími na planetě. Slunovraty a rovnodennosti by se tak přesunuly na jiné dny, zimní počasí by mohlo začít přicházet během jara či dokonce léta, a například zemědělci by tak museli žít v mnohem větší nejistotě než doposud.
Je však potřeba zmínit, že ne všechny země světa se řídí gregoriánským kalendářem. Židovský rok se řídí pohybem Měsíce i Slunce, a dělí se tak na devatenáct cyklů. Podobně jako v případě juliánského kalendáře pak Židé jednou za čas přidají přestupný měsíc, aby tak zajistili, že všechny jejich svátky proběhnou ve správný čas. Ještě větší komplexitu pak přináší islám, kde lunární rok trvá přibližně 355 dní, a klíčová data se tak korelují každý rok o 10 až 11 celých dní. I díky tomu tak připadá slavný ramadán v roce 2024 na termín od 11. března do 9. dubna, o dva roky později se však bude konat od 18. února do 19. března.
Správnému vnímání času se neustále učíme. Vzorem jsou nám především vesmírná tělesa
Smysl našemu každodennímu životu a vzájemnému propojení souvislostí nám již celá tisíciletí poskytuje astronomie. Koncept přestupných let je příkladem toho, jak se lidé již od pradávna snažili hledat řád v podmínkách, které se zdály být chaotické. Jednoduché myšlenky z hlav astronomů přinesly lidstvu účinné nástroje k tomu, jak pochopit přírodu a její neměnné pochody. Některé z těchto starodávných metod se přitom užívají i dnes, a odhalují tak nadčasovou podstavu naší snahy pochopit naši samotnou existenci. Astronomie je i dnes nesmírně vzrušujícím oborem, zároveň však reprezentuje obrovskou míru pokory. Uvědomíme-li si, co vše se ve skutečnosti ukrývá za pouhým přidáním jednoho dne do kalendáře v kontextu celého vesmíru, působí naše stěžování si na složitost konceptu přestupných let jako skutečná a prostá malichernost našeho bytí.
Zdroje:
https://edition.cnn.com/interactive/2024/02/world/leap-year-meaning-explained-dg-scn/
https://abcnews.go.com/US/wireStory/happen-leap-day-107654420