Pokud vás uštkne jedovatý had, potřebujete dostat co nejdříve dávku protijedu. Tyto látky jsou však druhově specifické, a musíte si tak dobře rozmyslet, který had vás vlastně kousl. Na některé jedy navíc protijed vůbec neexistuje. Co kdyby ale existoval jeden protijed na všechno?
Stávající metoda získávání protilátek z koní je neefektivní
Jedovatí hadi každoročně zabijí až 138 000 lidí, a mnoho dalších obětí uštknutí trpí následky, které je mnohdy poznamenají na celý život. Mezi zasaženými jsou pak nejčastěji zemědělci, ale také děti. Univerzální protijed by tak v tomto ohledu dokázal zachránit spousty životů. Práce publikovaná v časopise Science Translational Medicine popisuje vývoj takové látky, která by měla být schopna neutralizovat toxiny v jedech celé plejády hadů žijících po celém světě.
Hlavní složkou jednotlivých protijedů jsou protilátky proti specifickým hadím toxinům. V drtivé většině případů se vyrábí podáním malého množství hadího jedu koním, kteří si vyrobí potřebné protilátky, a ty jsou poté z jejich krve zpětně izolovány. Tento způsob získávání protijedů se nemění již více než sto let, a má celou řadu nevýhod. Kromě toho, že jsou vyrobené protijedy druhově specifické, nejsou také příliš účinné, a k neutralizaci jedu z uštknutí tak potřebujete velké množství protilátky. Jejich aplikace je pak mnohdy spojena s vážnými vedlejšími účinky v reakci na cizí látky pocházející přímo od koní a kolující ve vašem krevním oběhu.
Potenciální alternativu k získávání protijedu představuje vývoj protilátek za pomoci geneticky modifikovaných buněk. Tato metoda se již běžně užívá například při léčbě rakoviny či imunitních chorob. Látky vyrobené tímto způsobem tak mohou být mnohem efektivnější, jelikož je mnohem snazší organismus přesvědčit, že jde o chemikálie jemu vlastní.
Nově objevená látka dokázala zachránit myši před jistou smrtí
Jednu z nejnebezpečnějších složek hadích jedů představují neurotoxiny. Tyto látky brání nervovým signálům v cestě z mozku do svalů, čímž dochází k paralýze oběti. Ochrnuty jsou přitom také svaly, které udržují v chodu plíce, takže zasažené zvíře či člověk poměrně rychle ztrácí schopnost dýchat a o několik minut později umírá. Neurotoxiny mají ve svém arsenálu nejsmrtelnější hadi světa, včetně mamby černé či kobry královské.
Nová laboratorně vyrobená protilátka s názvem 95Mat5 byla objevena po prozkoumání 50 miliard unikátních protilátek s cílem nalézt takové, které jsou schopny nejen rozpoznat daný neurotoxin v jedech mnoha druhů, ale také jsou schopny neutralizovat jeho smrtící účinky. V rámci testování na myších infikovaných smrtelnými dávkami jedu došlo k prevenci ochrnutí a záchraně života u všech testovaných druhů jedů. Pozitivní výsledky tak ukazují, že v laboratoři připravené protilátky skýtají nové možnosti ve vývoji univerzálního protijedu.
K univerzálnímu protijedu jsou vědci ještě daleko
Drobnou nevýhodou látky 95Mat5 je bohužel skutečnost, že působí pouze proti neurotoxinům. Hadí jedy však obsahují i další nebezpečné látky, a k výrobě univerzálního protijedu tak bude nejspíš zapotřebí vyrobit směs protilátek, které budou cílit i na hemotoxiny (látky vyvolávající krvácení) či cytotoxiny (látky poškozující kůži a kosti). Tyto látky však bude nejprve nutné identifikovat, aby vůbec bylo možné je do směsi přidat.
I tak ale nebudou mít vědci vyhráno. Koktejl protijedu totiž musí projít klinickými studiemi, aby byla prokázána jeho účinnost a nezávadnost. To může trvat ještě několik let, a výsledek této strastiplné cesty za vývojem všestranného protijedu tak zůstává i nadále zahalen tajemstvím.
Zdroje:
https://www.science.org/doi/10.1126/scitranslmed.adk1867
https://www.scripps.edu/news-and-events/press-room/2024/20240221-jardine-antivenom.html
