Otisky prstů jsou jedním z nejspolehlivějších identifikátorů konkrétního jedince. Jak se ovšem ukazuje, také otisky jazyka jsou v mnoha ohledech unikátní, a to nejen díky rozličnému mikrobiálnímu prostředí na jeho povrchu, ale i díky trojrozměrným strukturám, které jej tvoří.
Naše chuťové a hmatové pohárky se uspořádávají do složitých a jedinečných vzorců nejrůznějších velikostí a poloh, což každému z nás propůjčuje jiné schopnosti smyslového vnímání, a také jiné chuťové preference. Vědci zjistili, že vezmeme-li pouhou jednu z těchto struktur zvanou papily, můžeme v malé skupině osob rozpoznat daného jedince s téměř 50% přesností.
Jazyk pod mikroskopem
Autoři studie, která se trojrozměrnými strukturami papil a jejich charakterizaci zabývá a která byla koncem roku 2023 publikována v prestižním vědeckém časopise Nature, tvrdí, že je jedinečnost struktur na povrchu jazyka skutečně překvapila. Využití by podle nich tato skutečnost mohla najít například v návrhu personalizovaných potravin přizpůsobených podmínkám konkrétních skupin obyvatelstva. Tím by jim mohla být zajištěna kvalitní a chutná strava za relativně nízké náklady.
Jazyk je podle všeho skutečně složitým orgánem. O tom, že se na jeho povrchu nacházejí různě členěné orgány, již vědci ví poměrně dlouho. Zmiňované papily totiž obsahují známé chuťové pohárky, díky nimž dokážeme rozpoznat, kdy je něco sladké, kyselé nebo něco jiného. Každý centimetr čtvereční našeho jazyka obsahuje až 200 těchto chuťových papil. Dále se zde ale nachází takzvané nitkovité papily, kterým schopnost rozeznávání chuti chybí, a proto zkoumají texturu potravy hmatem. Tyto miniaturní orgány dokáží mimo jiné určit efektivitu tření jazyka o jídlo, a tím tak řídit produkci slin prostřednictvím vysílání signálů do mozku.
Výzkumu pomohla umělá inteligence
Vědci pro svůj průzkum provedli 3D mikroskopický sken více než 2 000 lidských papil získaný od celkem 15 lidí. Na tomto vzorku následně vycvičili AI software, který dokázal identifikovat rozdíly mezi chuťovými a nitkovitými papilami. Na základě kombinace informací o jejich velikosti a rozmístění pak rozpoznal i to, kterému z patnácti testovacích subjektů daný papilární profil patří.
Z výsledků bylo možné sledovat, že topologické znaky povrhu jazyka do určité míry fungují jako specifické identifikátory. Ačkoliv pak jejich spolehlivost dosahovala pouze 50 procent, mohly být využity například pro charakterizaci jazyka žen či mladších lidí, kteří mají tendence k tomu mít špičatější papily. To může souviset s tím, že jsou ženy mnohdy lepšími a citlivějšími degustátory jídel a pokrmů.
Díky tomuto průzkumu jsou tak vědci o krok blíže k pochopení toho, jak komplexně funguje jazyk jako smyslový orgán chuti. V další fázi pokusů by chtěli autoři studie prohloubit možnosti využití umělé inteligence k analýze a identifikaci dalších mikroskopických útvarů na biologických površích těla. Tato technologie by mohla být užitečná například v rámci včasné diagnostiky rakoviny kůže či odhalení neobvyklých výrůstků v lidských tkáních.
Zdroje:
https://www.nature.com/articles/s41598-023-46535-9
