Nové výkonné zobrazovací techniky odhalují, že lidé vyráběli složité lovecké zbraně ze dřeva již před 300 000 lety, což narušuje stereotypní představy o době kamenné.
Dřevo jako nástroj lidské evoluce
Archeologové již dříve předpokládali, že lidé používali dřevěné nástroje přinejmenším stejně dlouho jako kamenné. Vzhledem ke křehčí povaze dřeva však většina důkazů o těchto tvrzeních doslova shnila. Nyní se však tým pod vedením Dirka Ledera ze Státního úřadu pro kulturní dědictví Dolního Saska rozhodl vzít si na pomoc moderní techniku. S pomocí 3D mikroskopie a mikro-CT skenerů tak prozkoumal 187 dřevěných artefaktů z německého Schöningenu, díky čemuž si potvrdil svá původní podezření. „Dřevo bylo pro vývoj člověka klíčovou surovinou, ale pouze v Schöningenu se z období paleolitu dochovalo v tak vysoké kvalitě,“ vysvětluje archeolog Thomas Terberger z univerzity v Göttingenu.
Naši předci byli zručnější, než jsme tušili
Mezi touto zásobou dřevěných artefaktů, která je největší známou sbírkou svého druhu z období pleistocénu, bylo nejméně 10 oštěpů, 7 vrhacích holí a 35 domácích nástrojů. Všechny byly vyřezány ze dřeva, o němž je známo, že je pružné i tvrdé, včetně smrku, borovice a modřínu. Nástroje vykazovaly jasné známky techniky štípání, kterou dříve znali pouze moderní lidé, a dále také řezání, škrábání a odírání. Způsob, jakým byly nástroje opracovány, byl pro vědce překvapujícím.
Zpracování dřeva na objevené úrovni dokonalosti je pomalý a mnohastupňový proces, který vyžaduje mnoho trpělivosti a promyšlenosti. Stáří nástrojů se však shoduje s dobou, kdy v Evropě začínali dominovat neandrtálci, kteří předstihli ostatní rané lidské druhy. Je tedy možné, že to byli právě oni, kdo výrobu nástrojů ze dřeva ovládnul. Na nalezišti v Schöningenu byly také nalezeny doklady až 25 poražených zvířat, většinou koní. Naši předci tak podle všeho vyráběli také zbraně, které následně užívali k lovu velké zvěře.
S rozvojem techniky zpracování dřeva se rozvíjel i lidský druh
Tyto mocné lovecké schopnosti jsou pravděpodobně mnohem starší než dřevěné artefakty nalezené v Schöningenu, tvrdí vědci. Lovecké dovednosti zajistily ranému člověku přístup ke kvalitním zdrojům potravy po celé generace, což bylo nejspíš premisou růstu mozkové hmoty a rozvoje kognitivních schopností. Dostatek masa pak pochopitelně přispěl k zajištění udržitelné populace i v méně příznivých částech Evropy během pleistocénu, a práce se dřevem tak byla jedním z klíčů rozšíření člověka po celém světě.
Překvapivé pak je, že vědci dokonce našli i důkazy o recyklaci. Nástroje, které byly rozbité nebo otupené, byly přepracovány pro nové účely. Studie tak poskytuje jedinečný pohled na pleistocénní techniky zpracování dřeva, které jsou příkladem souhry technologické složitosti, lidského chování a lidské evoluce.
Zdroje: pnas.org, wionews.com, eurekalert.org
