Archeologům, historikům i příznivcům záhad všeho druhu již více než 120 let nedá spát tajemný antický artefakt známý jako strojek z Antikythery. Na filmovém plátně nyní jeho záhadu rozluštil jedinečný Indiana Jones, v reálném světě stále ještě trochu tápeme. Co ale strojek z Antikythery vlastně je?
Bouře jako zdroj jedinečného objevu
V roce 1900 vypluli sběrači mořských hub na moře tak jako již mnohokrát předtím. Tentokrát bylo však trochu jinak. Silná bouře si s lodí pohrávala až jí odfoukla na pobřeží malého prázdného ostrova jménem Antikythera. Když bylo po bouři, sběrači hub se rozhodli pokračovat v práci tam, kde se zrovna nacházeli.
Ve chvíli, kdy se však ponořili pod vodu, na mořské houby rázem zapomněli. Na dně totiž ležela ztroskotaná loď a všude kolem její náklad. Konkrétně se jednalo o sochy lidí i zvířat, nábytek, keramika i šperky a zbraně. Po nahlášení nálezu se řecká vláda rozhodla vrak prozkoumat a maximum artefaktů vyzvednout.
Bohatství starověkých artefaktů
Na povrch se tak dostala řada vzácných historických artefaktů a v průběhu let bylo možné popsat o jakou loď se vlastně jednalo. Podle všeho se jednalo o starořeckou obchodní loď, z let sedmdesát až šedesát před naším letopočtem.
Jedním z artefaktů, který byl z vraku vyzvednut, byl kus zkorodovaného kovu nejasného účelu. Na první pohled se jednalo o neforemnou hroudu, která kromě vlastního kovu obsahovala i další materiál a samozřejmě tisícileté mořské usazeniny. Když se však tato hrouda začala drolit, bylo jasné, že jde o objev mimořádného významu.
Antická technologie překvapuje
Součástí původního předmětu byla totiž kovová ozubená kolečka. Až do doby tohoto objevu se totiž předpokládalo, že technologie ozubeného kola se objevila až s vynálezem mechanických hodin ve středověku, tedy o více než tisíc let později. Již to samo o sobě je fascinující. Ještě zajímavější však byla otázka, k čemu takové zařízení ve starověku sloužilo. Teorií se samozřejmě vyrojila celá řada. Některé realističtější, jiné opravdu fantastické.
Po více než sto letech výzkumu, který nyní zahrnuje i nejmodernější metody díky kterým je možné nahlédnout do vnitřku stroje, máme snad již poměrně dobrou představu o tom, co strojek z Antikythery vlastně představoval.
Strojek měl podle všeho rozměry 34x18x9 cm a tvořilo jej asi devadesát ozubených koleček, z nichž máme k dispozici asi třicet. Celý strojek byl umístěn do dřevěné krabičky a jednotlivé části jsou označeny buď textem, nebo obrázkovými rytinami. Zdá se, že strojek dokázal demonstrovat aktuální polohu Měsíce, Slunce i všech planet, počítat zatmění Slunce i Měsíce a také datum konání olympijských her.
Na strojku je zajímavá jedna věc: jedná se jednoznačně o naprostý vrchol tehdejší technologie, s dokonalým zpracováním i nesmírnou složitostí celého mechanismu. Přesto však existovaly výrazně jednodušší způsoby, jak zobrazované informace zjistit. Zdá se tedy, že šlo vlastně o výukovou pomůcku, která měla lidem ukazovat, jak funguje jejich svět. Pro nás je strojek z Antikythery důkazem toho, že o starověkém Řecku toho víme stále málo.
Složitost tohoto mechanismu ukazuje na to, že museli existovat i jednodušší verze. My o nich nevíme ale vůbec nic. Je také možné, že existovaly verze mnohem složitější. A nemohli staří Řekové využívat technologie ozubeného kola i k jiný účelům? Přidáme-li i fakt, že vůbec netušíme, kdo strojek vyrobil, nebo navrhnul (někdy je přisuzován Archimedovi, avšak bez důkazů), je jasné, že i další generace vědců budou mít nad čím přemýšlet. Možná, že nám nějaké odpovědi dají i další expedice k vraku u ostrova Antikythera, neboť je pravděpodobné že na dně stále leží některé fragmenty tohoto jedinečného starověkého zařízení.
Zdroje informací: https://vtm.zive.cz/clanky/indiana-jones-nastroj-osudu-a-strojek-z-antikythery/sc-870-a-223050/default.aspx
