V době internetu, umělé inteligence či satelitní komunikace se mohou poštovní holubi zdát jako ozvěna dávné minulosti. Podle všeho ještě ale zdaleka neřekli své poslední slovo.
Starověká holubí pošta
Poštovní holubi byli používáni již ve starověku. Nevíme sice, kdy dokázal člověk využít holuby jako nosiče svých zpráv poprvé, máme ale spolehlivé informace o tom, že například ve starověkém Egyptě se jednalo o velmi rozšířený a běžný způsob komunikace. Holubi v Egyptě informovali celou zemi o nástupu nových faraonů na trůn, a dokonce přinášeli zprávy o tom, že se blíží nepřátelská flotila.
Ani jiné starověké civilizace nebyly ve využívání poštovních holubů pozadu. Ve starověkém Řecku informovali o tom, jak dopadly Olympijské hry, v Římě dokonce existovala síť stanic poštovních holubů, která pokrývala téměř celé tehdejší impérium. Také všechny vojenské jednotky měly své poštovní holuby jejichž prostřednictvím byli velitelé v kontaktu se svými nadřízenými. O poštovních holubech potom hovoří i prameny z arabského světa.
Holubi v průběhu staletí sloužili i na lodích, a dokonce i v letadlech. Kromě doručování informací byli občas využíváni také k fotografování nepřátelského území a ti nejznámější dokonce sbírali vysoká vojenská vyznamenání. Armády poštovní holuby využívaly po staletí, známé jsou záběry z poštovních holubů z První i Druhé světové války a zajímavostí je, že poslední armádní holubník byl ve Španělsku zrušen v roce 2008.
Jak fungují poštovní holubi?
Poštovní holub samozřejmě neumí doručit zprávu na adresu kterou mu zadáte, prakticky odkudkoliv se ale umí vrátit do svého holubníku, a právě to je využíváno. Tuto schopnost mají díky svému orientačnímu smyslu. Ten sahá až do takové míry, že holub najde svůj holubník i v případě, že by se měl do něj vracet z druhého konce planety. Kromě vztahu k holubníku jako takovému mají velmi pevný vztah i k ostatním holubům, které v něm žijí. Nejen, že do svého holubníku trefí, ale vždy se do něj vrátit skutečně chtějí. Kromě skvělého orientačního smyslu mají holubi také skvělé fyzické parametry a za den uletí až 1000 km přičemž potřebují jen krátké přestávky.
Ačkoliv již poštovní holuby armády ze svých stavů vyřadily, ta americká zvažuje jejich znovuzavedení. Pro dnešní ozbrojené síly je totiž lákavé, že holubí pošta za sebou nezanechává žádnou elektronickou stopu. Stejně tak může jít o dobrou formu zálohy pro případ, že by se nepříteli nepodařilo elektronickou komunikaci rušit či odposlouchávat, anebo by došlo k jejímu výpadku z jiného důvodu. Zdá se tedy, že mnoho tisíc let dlouhá historie holubí pošty ještě zdaleka nekončí.
Zdroje informací: https://www.nytimes.com/2004/01/30/style/the-hallowed-history-of-the-carrier-pigeon.html
