V naší společnosti platí obecný úzus, že ženy žijí v průměru déle než muži. Průzkum z období v letech 1990-2010 však ukazuje, že se rozdíl v délce života neustále snižuje. Čím je to zapříčiněno?
Studie zveřejněná v časopise PLOS One vychází ze statistik provedených OSN, která sesbírala údaje celkem 194 zemí do klastrů na základě podobnosti konkrétních měřitelných faktorů, které mohou ovlivnit úmrtnost. Při porovnání dat z roku 1990 a 2010 vykazoval každý klastr prakticky konzistentní, zpravidla se prodlužující průměrnou délku života. Překvapivě ale došlo k výraznému zmenšení rozdílů v úmrtnosti mezi muži a ženami. V celosvětovém průměru dnes ženy žijí zpravidla o čtyři až pět let déle než muži. Přesto stále existují výjimky v tomto trendu, například Rusko, kde se jsou rozdíly v úmrtnosti mezi muži a ženami okolo deseti let.
Propast mezi muži a ženami je sociální záhadou
Vědci si stále lámou hlavu nad tím, proč tato věková propast mezi muži a ženami existuje. Fenomén lze do určité míry odůvodnit biologickými rozdíly, statistiky však uvádí celou řadu dalších proměnných, které úmrtnost jednotlivce určují. Mnohé z nich přitom závisí na změnách ve společnosti a v prostředí, ve kterém daný jedinec žije. V některých zemích, například v Jihoafrické republice, sice došlo v letech 1990-2010 k masivnímu poklesu střední délky života. To ale bylo z velké části způsobeno regionálními epidemiemi HIV/AIDS, eboly či malárie, ale také válkami nebo hladomorem.
Jak to bude dál?
Pokud bude trend zjištěný v rámci studie pokračovat, mohly by se v roce 2030 věkové rozdíly mezi pohlavími ještě více redukovat. Snižování propasti v úmrtnosti by mělo navíc platit pro země s různými úrovněmi kvality života. Japonsko, Austrálie a některé západoevropské země budou v nadcházejících letech pravděpodobně zaujímat přední místa v žebříčcích ukazatelů dlouhověkosti. Pokles úmrtnosti by obecně měla zaznamenat i Severní Amerika.
.
Současné předpovědi vycházejí pouze z údajů za posledních deset let, takže jejich závěry je třeba brát s rezervou. Například v posledních několika letech se v mnoha zemích v důsledku COVID-19 zastavil předchozí nárůst průměrné délky života, přičemž větší dopad to mělo na délku života mužů než žen. Může jít ale pouze o dočasnou odchylku od globálního trendu. Největším rizikem pro celosvětovou populaci bude podle odhadů narůstající počet případů neurodegenerativních onemocnění, které souvisí s obecně vyšším průměrným věkem obyvatelstva planety. Budoucnost tedy teprve ukáže, zda-li se úmrtnost mezi muži a ženami nakonec vyrovná úplně, nebo ji některý faktor opět naruší.
Zdroje:
https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0295842
https://cosmosmagazine.com/people/society/life-expectancy-gap-shrinking/
