Výzkum je stále v plenkách, naděje však umírá poslední
Souvislost mezi příznaky deprese a tělesnou teplotou potvrdilo nezávisle na sobě hned několik studií. Jejich vzorky však zůstávají stále malé, a ponechávají tak příliš mnoho prostoru pro pochybnosti. Výzkumníci pod vedením týmu z Kalifornské univerzity v San Francisku (UCSF) se tedy rozhodli analyzovat údaje od 20 880 osob shromážděné v průběhu sedmi měsíců. Studie potvrdila, že osoby trpící depresí mají tendenci mít vyšší tělesnou teplotu.
Navzdory své důkladnosti nestačí výše uvedená práce k tomu, aby prokázala, že vyšší teplota vyvolává depresi, či že naopak deprese vede k zahřívání organismu. Je zde však potvrzená určitá souvislost, kterou stojí za to dále zkoumat. Pokud by totiž mohlo něco tak triviálního, jako udržování nižší tělesné teploty, mohlo pomoci depresivní stavy řešit a vyřešit, může tento objev pomoci milionům lidí na celém světě.
Po stopách příčiny a důsledku
Podle vědců může být příčin této souvislosti několik. Jedním z možných vysvětlení je teorie o tom, že deprese souvisí s metabolickými procesy, které mohou vytvářet dodatečné teplo, nebo souvisí s ochlazováním biologických procesů, které nefungují správně, a způsobují tak přehřívání organismu. Může také existovat společná sdílená příčina, například psychický stres nebo zánět, který ovlivňuje jak tělesnou teplotu, tak depresivní příznaky. Odhalit skutečnou pravdu by měly budoucí studie. Prozatím je zjevné, že deprese je komplexní a mnohostranné onemocnění, které má nejspíše mnoho různých spouštěčů, a tělesná teplota by v něm mohla hrát určitou roli.
Co udělá teplota s depresemi?
V minulosti bylo několika nezávislými studiemi potvrzeno, že horká koupel či pobyt v sauně mohou mít pozitivní efekt na zmírnění příznaků deprese. Bohužel byly tyto průzkumy provedeny pouze na malém vzorku dobrovolníků, a tak je jejich přínos pouze minoritní. Někteří odborníci jsou však přesvědčeni o tom, že k potlačí deprese může přispívat právě proces samovolného ochlazování, který se spouští prostřednictvím pocení. Vystavení těla vyšším teplotám tak může paradoxně vést k jeho ochlazování. Z průzkumů dále vyplývá, že s tím, jak se příznaky deprese u některých pacientů prohlubovaly, docházelo i ke zvyšování průměrných hodnot tělesné teploty. Byla také pozorována souvislost mezi vyšším skóre deprese a nižšími výkyvy teploty v průběhu různých fází dne, nikoliv však na statisticky významné úrovni.
S ohledem na to, že se s depresivními stavy potýká přibližně 5 % lidí na celém světě, je snaha o její pochopení a účinnou léčbu naléhavější než kdy jindy. Každý nový objev tak přináší větší naději na definitivní řešení tohoto palčivého problému.
Zdroje:
https://www.nature.com/articles/s41598-024-51567-w
