Současné vesmírné programy počítají s vytvořením stabilní lidské posádky na povrchu Měsíce a Marsu. S tím, jak bude populace ve vesmíru narůstat, však bude nutné začít řešit některé dosud nekladené otázky například v oblasti trestního práva a potlačování kriminality. Na světlo světa se tak dostává nový obor: astroforenzní vědy.
Vesmírné forenzní vědu budou postupně nabývat na významu
Tento obor, který je stále ještě v plenkách, je poháněn nevyzpytatelností lidské povahy. Vesmír představuje unikátní, avšak velmi drsné prostředí pro případné kriminální vyšetřování. Extrémní teploty, nedostatek kyslíku a také pozměněná gravitace tak mohou mít zásadní vliv například na chování krve v otevřeném prostoru. Do hry pak vstupují i další proměnné.
Nedávný výzkum vědců se blíže zaměřil na jeden z těchto aspektů, a sice právě mikrogravitaci, a rozhodl se zhodnotil okolnosti, při níž krevní skvrny vznikají, a jaký vliv na ně gravitace vůbec má. Přitažlivou sílu na Zemi bereme jako všudypřítomnou konstantu, nad našimi hlavami je však úplně jiný svět. Na druhou stranu však v naší sluneční soustavě prakticky neexistuje místo s nulovou gravitací, a tak ji není nutné v úvahách o chování krevních skvrn úplně zanedbávat. Kde je ale ona pomyslná zlatá střední cesta?
Vědci provedli experiment během volného pádu v letadle
Autoři studie publikované v časopise Forensic Science International: Reports si vzali na pomoc výzkumné letadlo s parabolickým letem, které díky své specifické dráze letu dokáže navodit krátké stavy mikrogravitace. Tento druh letu se v angličtině označuje jako vomit comet neboli zvracející kometa. Během periody volného pádu pak vědci nanesli na kus papíru několik kapek krve a sledovali výslednou skvrnu podobným postupem jako na Zemi.
Podmínky však byly značně ztížené, jelikož nebylo snadné vytvořit bezpečný a kontrolovatelný prostor pro provádění experimentů v letadle, které v podstatě 20 sekund padalo volným pádem. Experimenty tak byly prováděny uvnitř repasované inkubační komory, tzv. glove boxu, který se používá například ve výzkumu kosmické medicíny pro studium kontroly krvácení. Místo skutečné krve pak vědci použili krev syntetickou, aby nedošlo k biologické kontaminaci letadla.
Ačkoliv je výše uvedený pokus na míle vzdálen skutečným kriminálním scénářům, zajímala forenzní vyšetřovatele především interakce mezi samotnou krví a povrchem než skutečný mechanismus projekce. Potřísněné papíry tak byly vyfotografovány a analyzovány známými technikami, kdy bylo skutečně prokázáno, že mikrogravitace dokáže změnit chování krve.
Jak se chová krev pod vlivem gravitace a mikrogravitace?
Krev na Zemi má tendenci padat parabolicky díky síle gravitace, až dokud nenarazí na povrch. Při mikrogravitaci se však pohybuje spíše po přímce. Experimenty provedené na vzdálenosti pouhých 20 centimetrů pak sice neprokázaly příliš velké rozdíly, u větších vzdáleností mezi zdrojem krve a papírem však již byly mnohem patrnější. Tyto pokusy však byly vzhledem k podmínkám zároveň hůře reprodukovatelné.
Vznik pozemských krevních skvrn je ovlivněn celou řadou procesů vycházejících právě z přitažlivé síly naší planety. Kapka se tak během letu různě deformuje, hroutí, rozpadá se a zase se spojuje, až dojde ke vzniku výsledného obrazce. Vyloučíme-li ale z celého procesu gravitaci, dostává se do popředí síla povrchového napětí a soudržnosti, a velikost skvrny je tak v porovnání s pozemským dvojčetem výrazně menší, a její tvar je kompaktnější.
Výzkum chování krevních skvrn pak nemusí mít význam pouze ve forenzních, ale také v tradičních přírodních vědách. Dynamika tekutin hraje klíčovou roli při konstrukci kosmických lodí a analýze případných závad. Autoři studie tudíž věří, že se jim v budoucnu podaří vybudovat první mimozemskou forenzní laboratoř, kde by mohli v bádání za podmínek mikrogravitace pokračovat.
Zdroje:
https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2665910724000070
https://www.telegraph.co.uk/news/2024/03/08/space-crimes-blood-splatter-tests-microgravity-kowalske
https://www.foxnews.com/science/space-csi-investigates-murder-microgravity
