Vědecká studie z roku 2015 odhalila u mužů poměrně zajímavou spojitost mezi kriminalitou a nízkou klidovou srdeční frekvencí. Nedávno pak bylo podobné propojení objeveno také u žen. Co z toho pro nás jako lidstvo vyplývá?
Klid v srdci jako otevřená brána ke zločinu
Výzkumníci z USA, Švédska a Finska v rámci studie publikované letos v březnu v časopise PLOS One prošli trestní záznamy 12 499 žen narozených mezi lety 1958 a 1994. Všimli si pak skutečnosti, že ženy s nízkou klidovou srdeční frekvencí měly vyšší pravděpodobnost na odsouzení za nenásilný trestný čin. Vědci si také všimli zvýšeného počtu neúmyslných zranění u žen, jejichž tep byl v průměru pomalejší oproti normálu.
Ze studie pochopitelně automaticky nevyplývá, že ženy (či v případě práce z roku 2015 muži) se nemusí nutně stát zločinci. Jedním z možných důvodů této kuriozní souvislosti může být například předpoklad, že nižší aktivita autonomního nervového systému, který reguluje automatické tělesné funkce, jako je srdeční tep, může způsobovat, že lidé zkrátka jen častěji vyhledávají vzrušení a riskují.
Zhodnocení biomarkerů v rámci prevence kriminality chybí
„Nižší autonomní vzrušení je dobře známým korelátem trestné činnosti a dalšího rizikového chování u mužů, ale jen málo studií zkoumalo tuto souvislost u žen,“ uvádí autoři v nové publikaci. „Uvedená zjištění tedy mají potenciální důsledky pro předpovídání budoucí kriminality žen.“
Prevence kriminality často zahrnuje pouze zkoumání sociálních faktorů a osobnostních rysů daného jednotlivce, málokdy však bere v úvahu i biologické aspekty, jako například individuální fungování nervové soustavy. I z toho důvodu se tak vědci rozhodli k provedení výše zmíněné analýzy.
Rozdíly zjištěné ve studii nebyly zanedbatelné
Zkoumaný vzorek zahrnoval pouze ženy, které během svého života nastoupily do armády, protože jim byl v rámci vstupní zdravotní prohlídky, která probíhala zpravidla v 18 letech, zaznamenán krevní tlak i srdeční tep. Vědci tak měli poměrně jednotný soubor hodnot s minimem jiných proměnných. V následujícím období pak u těchto žen sledovali případná odsouzení za trestné činy nebo neúmyslná zranění.
U žen s nejnižší klidovou tepovou frekvencí – pod 69 tepů za minutu (BPM) – byla o 35 % vyšší pravděpodobnost, že budou odsouzeny za nenásilný trestný čin, než u žen s tepovou frekvencí nad 83 BPM. U násilných trestných činů tato souvislost pozorována nebyla. Srovnání systolického krevního tlaku vykazovala podobný trend. Osoby s nejnižším krevním tlakem (113 mmHg a méně) měly o 26 % vyšší riziko spáchání jakéhokoli trestného činu ve srovnání s osobami s nejvyššími hodnotami ve studii (134 mmHg a více). Nižší srdeční frekvence byla dále spojena s vyšším rizikem ošetření nebo úmrtí v důsledku neúmyslných zranění, do nichž se řadí například účast v dopravních nehodách, ale i sebepoškozování.
Lidé s nižší tepovou frekvencí vyhledávají adrenalin
Zjištění získaná v rámci studie byla pozoruhodná, v širším kontextu však poměrně logická. Koreluje totiž s jinými vědeckými pracemi, které zjistily korelaci mezi nižší klidovou frekvencí a tendencí věnovat se extrémním sportům, jako je seskok padákem, či pracovat v rizikových zaměstnáních, například jako pyrotechnik. Páchání protizákonných aktivit, které však neohrozí nikoho na životě, pak těmto lidem přináší podobný příval adrenalinu, který jejich tep vynese blíže průměrným hodnotám.
Další výzkum v této oblasti by mohl odborníkům pomoci porozumět, jak moc ovlivňují biologické faktory jedince jeho psychiku. Pokud se výsledky podaří zreprodukovat, mohla by se nižší klidová srdeční frekvence stát prediktorem kriminálního jednání. Zatím však není jasné, zda-li její sledování mohlo mít skutečně přínos ve včasném odhalení potenciálního zločince.
Zdroje: journals.plos.org, sciencedirect.com, latimes.com, time.com
