Létání fascinovalo člověka odedávna. Když se v 18. století vznesly k obloze první balóny šlo o velkou událost v dějinách lidstva. Sen o létání tím ale zcela naplněn nebyl. V balónech byli totiž lidé stále závislí na tom, kam je zavane vítr. Možnost řízeného letu začala být reálná na konci 19. století s prvními testy vzducholodí a kluzáků. Skutečně si ale začal člověku oblohu podmaňovat až 17. prosince 1903, kdy bratři Wrightové provedli první let s letadlem poháněným motorem. Obyvatelé českých zemí si na podobnou událost museli několik let počkat. Kdy vzlétlo motorové letadlo poprvé u nás?
Letec Jan Kašpar
Na konci 19.století byl svědkem prvních letů německých „zepelínů“ i mladý muž z Čech pracující v Německu jako mechanik. Jeho jméno bylo Jan Kašpar. Létáním byl naprosto fascinovaný a hltal všechny zprávy o úspěších bratří Wrightových i o prvních evropských létajících strojích. Když v roce 1909 přeletěl francouzský pilot Louis Blériot kanál La Manche z Francie do Anglie, Jan Kašpar si umínil, že vzlétne i on sám. S nadšením se pustil i do stavby vlastního letadla, brzy však zjistil, že pouhé nadšení mu stačit nebude. Stavba létajícího stroje byla zatím nad jeho síly. To jej však od jeho snu nemohlo odradit.
Jan Kašpar si zakoupil od Blériota již hotové letadlo a ve svých domovských Pardubicích se začal chystat na svůj první let. Poprvé se k němu odhodlal 16. dubna 1910, zatím ještě beze svědků. Při svých prvních letech uletěl vždy jen několik metrů, i tak ale vstoupil do historie českých zemí jako jejich první letec.
Perličkou je popis jednoho z jeho prvních skutečně delších letů. Když Kašpar zkoušel na louce jeden ze „skoků“, musel kvůli hrozící kolizi s pasoucí se krávou nabrat výšku a následně louku před přistáním celou obkroužit.
Velký den nastal v neděli 19.6.1910. Jan Kašpar totiž předvedl své letadlo veřejnosti. Právě toto datum je proto oficiálně považováno za úplně první veřejný let motorového letadla v Čechách. V následujících týdnech a měsících se podobných ukázek událo ještě několik.
Z Pardubic až do Prahy
Svůj nejznámější úspěch si Jan Kašpar nechal na další rok. Dne 13. května roku 1911 totiž podnikl svůj legendární přelet z Pardubic do Velké Chuchle u Prahy. I v celoevropském měřítku se ve své době jednalo o velkou aviatickou událost. Během tohoto letu urazil Jan Kašpar 121 km za 92 minut. Ani tím však jeho letecká kariéra neskončila a připsal si několik dalších prvenství. V prosinci 1911 například pilotoval první let s pasažérem.
Bohužel, v roce 1912 musel kvůli nedostatku finančních prostředků s létáním skončit a v následujících letech jen zdálky sledoval prudký rozvoj letectví, naneštěstí zapříčiněný především První světovou válkou, kterou Kašpar strávil u ženijní jednotky rakouské armády. Po válce byl na krátkou dobu příslušníkem československého letectva, šlo ale spíše o pozici „za zásluhy“ a jako pilot již nikdy neletěl.
Smutný konec legendy
Ve dvacátých letech se Jan Kašpar pokoušel podnikat se dřevem, příliš se mu ale nedařilo a čím dál tím více jej sužovala jeho duševní choroba. Výsledkem bylo, že v roce 1927 spáchal Jan Kašpar sebevraždu. Jeho hrob nalezneme dnes na pardubickém hřbitově, legendární Blériot potom visí u stropu Národního technického muzea v Praze.
Jan Kašpar se stal jednou z nejvýznamnějších postav historie technického pokroku v Českých zemích a právem mu v ní bude navždy patřit přední místo. Busta Jana Kašpara zdobí i příletovou halu terminálu 1 ruzyňského letiště. Velká letadla pro stovky cestujících se odtud vydávají do celého světa a jen málokterý z cestujících si při nástupu do velkého Boeingu nebo Airbusu uvědomí, že na počátku všeho byli nadšenci a snílci jako bratři Wrightové, Louis Blériot nebo Jan Kašpar snažící se vyhnout pasoucí se krávě.
Zdroje informací: https://www.dnyceskestatnosti.cz/novinky/kalendarium/19-cervna-1910-prvni-verejny-let-letadla-v-ceskych-zemich/
