Co jsme na podzim nestihli, zvládneme hravě dohnat teď na jaře. Čeká nás trocha rytí, hnojení i zamyšlení se, zdali náš záhonek náhodou už nepotřebuje oddech a nemáme ho nechat chvíli ladem. Pojďme si ale nejdříve říct, co to půda vlastně je a proč je tak důležitá.
Běh na dlouhou trať
Jak upozorňuje několik zahradních architektů, je třeba hned na začátku říci, že se jedná o dlouhodobý proces a půdní podmínky nelze změnit za jeden víkend. Po letech trpělivého pěstování však budeme sklízet plody trpělivého úsilí – a to doslova. Prvním krokem, který pomůže změnit růstové podmínky v jílovité půdě, je obnova vzduchu, píše portál Českéstavby. K tomu skvěle slouží odvodňovací příkopy, které odvádějí přebytečnou vodu. To umožní každému kořenovému systému řádně dýchat.
Zlepšení vlastností půdy
Dále věnujte pozornost pH půdního roztoku, které je v jílech obvykle kyselejší než obvykle. V takovém případě pomůže vápnění. Postačí vápenaté hnojivo nebo hašené vápno – ale nepřehánějte to. A pak je tu fyzika – tedy vlastnosti jílovité půdy, které vidíme na první pohled – nepropustnost, mazlavost, kompaktnost.
Abychom jílovité půdy odlehčili, zapracováváme do nich organické materiály, například spadané listí z předchozího podzimu, kompost, hnůj nebo rašelinu, a to i nyní, jak uvádí portál Hnutíduha. Fyzikální vlastnosti se také výrazně zlepší, pokud do jílovité půdy přidáme písek. Pokud je pro vás tento proces, který trvá roky, nereálný, můžete si vybudovat vyvýšené záhony pro pěstování zeleniny, do kterých můžete zapracovat ornici nebo prosetý substrát z kompostárny.
Kypření a vpravování organické hmoty
Schopnost půdy udržovat vodu přitom zlepšíme kypřením, vpravováním organické hmoty včetně kompostů, zeleného hnojení, organických hnojiv, sena či slámy, jak uvádí portál Magazín zahrada. Právě kypřením spolu s vpravováním organické hmoty porušíme kapiláry, kterými stoupá půdní vlhkost. Navíc tak zajistíme i lepší přísun vzduchu ke kořenům, nejen vláhy.
Zdroje: Českéstavby, Hnutíduha, Magazín zahrada
