K masivní erupci aktivní oblasti slunečních skvrn došlo během 14. prosince letošního roku. Podle vědců byla exploze škálována do třídy X2,8, a řadí se tedy do nejintenzivnější kategorie, které je naše hvězda schopna. Jedná se o nejsilnější erupci, kterou jsme v současném slunečním cyklu zaznamenali, a také o nejsilnější výbuch od roku 2017.
Projevy sluneční erupce pocítili někteří lidé na vlastní kůži
Následkem tohoto jevu pak došlo také k produkci výronu koronární hmoty, kdy bylo ze Slunce vymrštěno až milion tun plazmatu a magneticky nabitých částic, které se rozptýlily do všech možných směrů sluneční soustavy. Není tedy divu, že se některé z nich dostaly také na Zemi. Událost způsobila mírný rádiový výpadek s centrem v Jižní Americe. Došlo k dočasnému zhoršení nebo úplné ztrátě rádiových signálů na vysokých frekvencích, a to až na dvě hodiny. Problémy pak hlásili také piloti v letadlech.
Výrony koronární hmoty vyúsťují v geomagnetické bouře
Projevy výronů koronární hmoty na Zemi označují vědci jako tzv. geomagnetické bouře, a dosáhnou-li tyto fenomény dostatečné intenzity, mohou výrazným způsobem komplikovat každodenní život prakticky po celé planetě. Geomagnetická bouře vzniká, když do magnetického pole Země narazí příliv slunečních částic. Protože těmto částicím nějakou dobu trvá, než se sem dostanou, bouře nastane až několik dní po uvolnění. V tomto případě se naštěstí nejednalo o jednu silnou bouři, ale spíše o sérii menších bouřek s menší intenzitou. Od přímého zásahu pak Zemi zachránila také skutečnost, že výron nesměřoval přímo k Zemi, ale mírně stranou, což dále snížilo jeho účinek.
Jak nás mohou geomagnetické bouře ovlivnit?
Při interakci slunečních částic s magnetickým polem Země mohou vznikat shluky nabitých částic, které protékají elektrickými sítěmi, takže můžeme pozorovat určité výkyvy v dodávkách proudu. Na nízké oběžné dráze Země může dojít ke změnám v prostředí, které změní vliv odporu vzduchu na kosmické lodě, což znamená, že některé družice budou potřebovat korekci kurzu. A může také dojít k přerušení rádiové komunikace.
O něco příjemnějším projevem geomagnetických bouří jsou pak polární záře, vzácné atmosférické jevy, jejichž pozorování je snem mnoha dobrodruhů a cestovatelů.
Podle vědců bude v nadcházejících letech hůř
Ačkoliv byla nedávná erupce v horizontu posledních několika let zároveň tou nejintenzivnější, podobná aktivita je na povrchu Slunce a v jeho blízkém okolí poměrně běžná. Naše hvězda se totiž pomalu dostává na vrchol svého jedenáctiletého cyklu, a erupce skvrn a následné výrony koronární hmoty tak budou prakticky na denním pořádku. Na samotném vrcholu, známém také jako sluneční maximum, se polarita magnetického pole Slunce obrátí a aktivita začne slábnout. Vědci však toto maximum nedokáží odhadnout s dostatečným předstihem, odhadují ale, že by k němu mělo dojít někdy během roku 2025. Některé předpovědi ale hovoří již o lednu 2024.
Ačkoliv tedy odbornou veřejnost informace o intenzivní erupci doslova zvedla ze židlí, není důvod k přílišným obavám. Oblast, která je na tyto výbuchy aktivní, se totiž postupně odvrací od směru Země, a pokud tedy dojde k dalším explozím, nejspíš se naší planetě úplně vyhnou. I když tedy bude před koncem současného slunečního cyklu ještě řada podobných událostí, mělo by být lidstvo jejich následků prakticky zcela ušetřeno.
Zdroje:
https://blogs.nasa.gov/solarcycle25/2023/12/14/sun-releases-strong-solar-flare-8/
https://www.space.com/sun-x-flare-december-2023-most-powerful-since-2017
https://www.scientificamerican.com/article/sun-unleashes-most-powerful-solar-flare-since-2017/
