Bývalý technik a akademický pracovník David W. Jensen před několika dny publikoval svou studii o tom, jak by šlo přestavět asteroid na velkou rotující vesmírnou stanici. Jensen je přesvědčen o tom, že dílo lze postavit za poměrně krátkou dobu a na základy stanice by byla zapotřebí jediná nosná raketa.
Nová studie jde do nejhlubších detailů
Představa využití asteroidu k vytvoření vesmírné stanice není nikterak nová a uvažuje se o ní již několik let. Řada odborných prací, které se této tématice věnuje, se však pohybuje na míle daleko od praktického využití, a zaměřuje se spíše na teoretické úvahy na pomezí vědy a fikce. Doktor Jensen se však rozhodl jít tak trochu jinou cestou. Jeho práci tak tvoří 65stránkový dokument, který se podrobně zabývá tím, jak z asteroidu vytvořit vesmírné obydlí s poměrně nízkými náklady.
Jensenova práce se dělí do tří hlavních kategorií: výběr asteroidu, výběr habitatu a strategie pro samotnou misi, která má projekt dokončit. V první části pak bylo vytipováno hned několik známých asteroidů, které by mohly sloužit jako základ samotné základny. Postupným tříděním pak byl výběr dále zužován, například na základě velikosti, materiálů, které tyto tělesa tvoří, či vzdálenosti od Země. Podle Jensena tak z celého spektra asteroidů stanici nejvíce vyhovuje asteroid Atira.
Jak by vypadala stanice uvnitř asteroidu Atira?
Atira je asteroid o průměru asi 4,8 km. Disponuje však i vlastním měsícem o velikosti zhruba 1 km, který obíhá v jeho blízkosti. Ačkoli pak není Atira z hlediska vzdálenosti od Země nejblíž, jeho oběžná dráha je stabilní. Díky tomu by byla výstavba samotné vesmírné stanice mnohem jednodušší, jelikož místní prostředí by zajistilo poměrně stabilní teplotu i další podmínky pro lidskou posádku.
Vesmírná stanice by nemusela vyjít nikterak draho
Jensen se také zabýval několika různými možnostmi konstrukce vesmírné stanice na bázi asteroidu. Nakonec se rozhodl pro torus (či anuloid), který je nejvhodnějším typem pro obývání. V jeho práci jsou zahrnuty také výpočty síly vnitřních stěn a posílení celkové konstrukce. Pro výstavbu stanice by bylo možné použít speciální robotické pavouky se schopností replikace. I jejich parametry studie detailně popisuje. Celkovou dobu výstavby vesmírného habitatu pak Jensen odhaduje na 12 let a náklady na zhruba 4,1 miliardy dolarů. V porovnání s řadou kosmických misí jde o poměrně skromný rozpočet.
Tento typ vesmírné stanice je v tuto chvíli pouhým nápadem. Je však možné, že se některá ze soukromých kosmických společností této myšlenky chytí, a nakonec se tak i tento nápad stane základem pro skutečnou stanici v samotném srdci asteroidu.
Zdroje:
https://arxiv.org/ftp/arxiv/papers/2302/2302.12353.pdf
https://www.sciencealert.com/scientist-unveils-a-bold-plan-to-turn-an-asteroid-into-a-space-station
https://nationalpost.com/news/thats-no-asteroid-its-a-space-station
