Náš mozek je mistrem klamu. I proto si tak na první dojem hned nevšimneme skutečnosti, že naše dvě nosní dívky ve skutečnosti pracují nezávisle jedna na druhé. Jak se ovšem ukazuje, jejich rozličnost je až tak velká, že každá z nich má svůj vlastní oddělený smysl pro čich.
Vnímání vůní je výsledkem spolupráce nosu a mozku
Práce týmu biologů, jejíž závěry byly nedávno zveřejněny v prestižním časopise Cell, navazuje na dřívější studie na zvířatech a lidech, a dále rozvíjí teorie o tom, že náš mozek může být schopen zpracovávat vjemy z každé nosní dírky zvlášť a následně je syntetizovat do jednoho kompletního celku. Autoři výzkumu tvrdí, že navzdory rozsáhlým znalostem o pachových reakcích čichového systému je toto zpracovávání signálu jen velmi málo prozkoumáno. To by se ale nyní mohlo změnit.
Aby se výzkumníci z Pensylvánské univerzity, Barrowova neurologického institutu a Státní univerzity v Ohiu mohli blíže podívat na to, jak funguje lidský čich, požádali o pomoc desítku pacientů trpících epilepsií, kteří měli v důsledku své nemoci do mozku implantované elektrody umožňující snímat mozkovou aktivitu v reakci na různé podněty.
Nosní dírky se chovají v mnoha ohledech jinak, než jsme dosud předpokládali
V sérii pokusů byly subjektům postupně vpuštěny do jedné či do obou nosních dírek tři specifické vůně, které byly porovnávány s kontrolním vzorkem čistého vzduchu. Po několika vteřinách byli epileptičtí pacienti požádáni k identifikaci vůně a k uvedení toho, kterou nosní dírkou ji vnímali. Paralelně s těmito údaji pak vědci sledovali i informace přímo z mozku prostřednictvím zmíněných elektrod.
Tým následně učinil řadu zajímavých zjištění. Když byla například stejná vůně prezentována postupně každé nosní dírce, výsledná mozková aktivita byla podobná, ale ne úplně stejná, což naznačuje určitou nezávislost obou dutin. Při společném čichání oběma nosními dírkami pak vznikaly dva úplně nové smyslové vjemy. V tomto případě pak byla časová prodleva mezi jednotlivými signály velmi krátká, i tak ale studie potvrzuje skutečnost, že obě nosní dírky nejsou ve stoprocentním souladu. V případě, že byly pachy vnímány oběma dírkami najednou, lze pozorovat lepší schopnost identifikace konkrétních vůní, což potvrzuje, že čich funguje podobně jako zrak či sluch, a sice že mít tyto smyslové orgány v páru představuje značnou výhodu.
Výzkum představuje naději pro budoucí objevy
Vědci se následně rozhodli pátrat po adekvátním podložení těchto zjištění konkrétními důkazy. Zaměřili se tedy na oblast čichového mozku, konkrétně rhinencephala lobus piriformis. Právě zde totiž dochází ke zpracování čichových signálů. Jak navíc již dnes víme, jsou jednotlivé smysly vzájemně úzce propojeny, a čich v tomto ohledu není žádnou výjimkou. Například u krys je tato schopnost stereo vnímání pachů a vůní již dnes obecně známá. Potvrzení podobných vloh u člověka je však během na dlouhou trať. Informace a data, která ale mají vědci nyní v ruce, činí tento objev mnohem reálnějším.
Zdroje:
https://www.cell.com/current-biology/fulltext/S0960-9822(23)01379-9
https://medicalxpress.com/news/2023-11-nostril-unique-intracranial-electroencephalogram.html
