back to top

Hrobka prvního čínského císaře je nejspíš i dnes plná smrtících pastí. Vědci se bojí ji otevřít

Starověká hrobka prvního císaře sjednocené Číny zůstává i nadále zahalena tajemstvím. Archeologové totiž kvůli nebezpečným jedům unikajícím z jejího okolí věří, že její otevření může být skutečně smrtící.

Kromě hrobky je již vše probádáno

Nedávné vědecké výzkumy provedené v okolí hrobky císaře Čenga (celým jménem Čchin Š‘-chuang-ti) odhalily, že se zde nachází výrazně vyšší množství rtuti, než se původně očekávalo. To by naznačovalo, že tento toxický prvek může unikat trhlinami v samotné stavbě. Zatímco většina částí císařské nekropole již byla archeology prozkoumána, samotná hrobka zůstává nedotčena. Důvodem je právě nebezpečí, které by se v ní mohlo ukrývat.

Zdroj obrázku: https://www.pexels.com/

Nabité kuše či řeka rtuti

Důkazy ohledně pastí a dalších hrozeb v Čengově mauzoleu poskytují například záznamy staročínského historika S’-ma Čchiena, který zhruba sto let po císařově smrti místo poměrně detailně popsal. Řemeslníci tak dostali příkaz do hrobky umístit například kuše připravené vystřelit na každého, kdo pokusí vstoupit dovnitř. Kromě toho pak hrobka údajně obsahovala složitý systém tekoucí rtuti imitující řeky a moře, které byly nastaveny tak, aby mechanicky proudily. Její páry jsou pak pro člověka smrtící.

K revolučnímu objevu došlo před zhruba padesáti lety

V roce 1974 učinila skupina zemědělců v čínské provincii Šen-si mimořádný archeologický objev, který ohromil celý svět. Při kopání na zdánlivě obyčejném poli objevili fragmenty hliněné lidské postavy. To byl jen začátek mnohem většího objevu. Následné archeologické vykopávky totiž odhalily, že pole se nachází nad četnými jámami naplněnými tisíci terakotovými modely v životní velikosti. Tyto pečlivě vyrobené figury představovaly vojáky, válečné koně, akrobaty, vážené úředníky a různá zvířata a byly součástí slavné terakotové armády. Účelem této armády bylo střežit nedaleké mauzoleum Čchin Š‘-chuang-ti, impozantního prvního císaře dynastie Čchin, který vládl v letech 221-210 př. n. l.

Zdroj obrázku: https://www.pexels.com/

Odborníci hledají vhodné řešení

Vědci navrhli neinvazivní techniky zkoumání hrobky, například pomocí mionů, subatomárních částic vznikajících při srážkách kosmického záření s atomy v zemské atmosféře. Miony mohou následně proniknout do struktur jako pokročilý rentgen. Tyto návrhy se však zatím výrazněji neprosadily.

I když se hrozba 2000 let starých zbraní může zdát přitažená za vlasy, nebezpečí otravy rtutí je skutečné. Čchin Š‘-chuang-tiova hrobka prozatím zůstává zapečetěna a její tajemství přetrvává. S pokračujícím vědeckým pokrokem však může být jen otázkou času, kdy budeme moci bezpečně odhalit tajemství, která zde ležela nerušeně více než dvě tisíciletí.

Zdroje:

https://www.sciencealert.com/deadly-traps-may-still-be-hidden-in-the-tomb-of-chinas-first-emperor

https://www.iflscience.com/archaeologists-are-too-terrified-to-look-inside-tomb-of-chinas-first-emperor-70035

Zdroj fotografii: Pixbay, Pexel, Envato, Dreamstime, istockphoto.com

David Vanda
Pohled na útulný a zároveň praktický domov mě naplňuje pohodou a klidem. V poslední době se však stále častěji věnuji nepravidelným souhrnům novinek z oblasti zdraví, vědy a techniky, o kterých rád seznamuji i čtenáře zajímající se o tato témata.

Nejnovější články

--- Další články autora ---