Rozbor lidských a myších buněčných kultur odhalil, že chemické látky obsažené v běžných dezinfekčních prostředcích pro domácnost, lepidlech a nábytkových textiliích mohou poškozovat podpůrné buňky v mozku v kritických fázích jejich vývoje.
Erin Cohnová, molekulární bioložka z Case Western Reserve University v Ohiu, a její kolegové vycházeli při své analýze z 1 823 sloučenin neznámé toxicity, které se nacházejí v našem okolí. Vědcům se podařilo identifikovat hned dvě skupiny látek, které v laboratorních podmínkách buď zabíjely, nebo zastavovaly zrání mozkových buněk zvaných oligodendroglie nebo také oligodendrocyty. Oligodendroglie jsou podpůrné buňky centrální nervové soustavy, které obklopují neurony a vytvářejí okolo nich izolační obal, který umožňuje rychlý a efektivní přenos mozkových signálů.
Toxickými látkami jsou především kvarterní amoniové soli a organofosfáty
Jednou ze dvou identifikovaných chemických tříd byly kvartérní amoniové soli. Tyto látky se běžně používají v některých dezinfekčních sprejích, ubrouscích a dezinfekčních prostředcích na ruce a v prostředcích osobní hygieny, jako jsou zubní pasty a ústní vody. Jejich úkolem je především ničit viry, při nesprávném použití či ve špatně větraných prostorách mohou být vdechnuty nebo požity, což může způsobit zdravotní komplikace. Druhou kategorii pak tvořily organofosfáty. Ty ve směsích slouží jako zpomalovače hoření, a kromě čistících prostředků je najdeme například v textiliích, nábytku či elektronice. Organofosfáty jsou pak dobře rozpustné v tucích, díky čemuž se do těla vstřebávají kůží, a mohou se tím pádem potenciálně propracovat až do mozku.
Vědci demonstrovali nebezpečnost těchto látek na laboratorních myších. I při perorálním užití kvarterních solí byla po několika dnech od intoxikace zjištěna poměrně vysoká hladina těchto látek v mozkové tkáni zvířat. Tyto látky tedy skutečně mohou překonat hematoencefalickou bariéru chránící mozek. Opakované vystavení působení těchto látek pak v tělech inkriminovaných myší vedlo ne snížení počtu oligodendroglií, a tedy degeneraci nervového systému. Podobný scénář byl pozorován i v případě otravy organofosfáty.
Dávka určuje jed. Přesto jsou však některé skupiny v ohrožení
Skutečnost, že oligodendroglie jsou vůči těmto dvěma skupinám chemikálií poměrně labilní, byla pro vědce překvapením, s výsledky studie se však dalo počítat. Platí zde totiž zlaté pravidlo „Dosis sola facit ut venenum non sit“, které v přeneseném překladu znamená, že dávka určuje jed. V případě této studie, která byla publikována v časopise Nature Neuroscience, totiž byla zvířata vystavena dávce, s jakou se lidé běžně nemají šanci setkat. Totéž pak platí o délce samotné expozice.
Přesto však existují rizikové skupiny, které se s dezinfekčními prostředky setkávají na denním pořádku, a které tak mohou být těmito látkami – byť v nižších koncentracích – ohroženy. Jde například o uklízečky ve školách a nemocnicích, případně o zdravotnický personál. Tito lidé jsou kvarterním sloučeninám a organofosfátům vystavováni více než ostatní, jelikož v daných zařízeních se běžně používají průmyslově vyráběné dezinfekční prostředky.
Pandemie koronaviru zvýšila obavy o bezpečí světové populace
Až donedávna se přitom toxicita kvartérních sloučenin posuzovala pouze na in vitro a zvířecích modelech. Až nyní, kdy teprve odhalujeme globální dopady nedávné pandemie covidu na lidstvo, se tak pozornost vědců obrací k ověření nezávadnosti dezinfekčních prostředků. Ve studiu této problematiky tak jsou stále poměrně velké mezery, které se experti aktuálně snaží co nejrychleji zaplnit. V ohrožení je pak mimo jiné i vyvíjející se centrální nervový systém dětí, který je obzvlášť citlivý na vnější vlivy, a expozice nebezpečným chemikáliím tak může být pro nejmladší generaci skutečně celosvětovým problémem, který bude třeba akutně řešit.
Zdroje: nature.com, sciencedaily.com, washingtonpost.com, usnews.com
