Komunita šimpanzů v ochranářské lokalitě Ngogo v západní Ugandě vykazuje podle nedávných průzkumů výrazné známky menopauzy. Potvrzení této životní fáze u zvířat by mohlo vědcům pomoci pochopit evoluční i praktické důvody pro to, proč k tomuto jevu u lidí dochází.
Vědci neočekávali, že u volně žijících primátů menopauzu odhalí
Šimpanzi v zajetí již dříve vykazovali známky menopauzy, odborníci se ale snažili zdokumentovat podobné chování u volně žijících populací. Ti se zpravidla nedožívají tak vysokého věku, aby dosáhli biologického stádia, kdy se již dále nerozmnožují. Důvodem je například šíření nemocí, které starší zvířata postihují, či působení člověka. Bylo tedy logické předpokládat, že menopauza u šimpanzů v přírodní rezervaci nebude pozorována.
Oblast Ngogo je pro pozorování chování šimpanzů téměř ideálním místem, jelikož je mimo dosah civilizace, chrání jej ugandská vláda, a poskytuje zvířatům dostatek fíků a jiných výživných zdrojů potravy k tomu, aby se dožívali i vyššího věku než 50 let. Komunita zdejších primátů se pak stala inspirací pro vznik dokumentárního snímku Šimpanzí říše, který byl letos uveden na streamovací platformě Netflix.
Projevy v chování i v hormonálním složení těla hovoří jasně
V tlupě šimpanzů se běžně nachází samice ve věku 60 a více let, která se svým chováním výrazně odlišují od ostatních. Mají tendenci být méně společenské a tráví více času o samotě, což podle vědců souvisí s tím, že se již cítí za vrcholem svých fyzických sil – ztrácejí svalovou hmotu, jsou hubenější, šedivější, vrásčitější a také se jim velmi rychle opotřebovávají zuby. Vědci populaci šimpanzů zkoumali více než dvě desetiletí, a za tu dobu tak mohli zmapovat nejen demografické údaje, ale také informace o zdravotním stavu a chování primátů na základě věku. Z výsledků vyplývá, že u starších samic dochází nejen k vnějším, ale i k vnitřním změnám, například v podobě úpravy hormonálního složení těla. Produkce estrogenu a progestinu se po třicítce postupně začala snižovat, až kolem 50. roku úplně ustala. Podobný trend přitom můžeme sledovat i u žen v lidské populaci.
Proč procházíme menopauzou? Odpověď zůstává záhadou
Samotné vysvětlení příčiny menopauzy je však podle vědců složitější. Rozmnožování totiž bývá u většiny živočichů hlavním smyslem jejich existence, a proto není zřejmé, proč by měla žít déle, než schopnost reprodukce defacto ztratí. Předpokládá se, že u lidí má život v pokročilém věku souvislost s tím, že se starší starají o výchovu svých vnoučat. Šimpanzi však své rodiny zpravidla vždy opouští, a tak by tento důvod vzhledem k nedávným odhalením neměl evoluční precedens. Je ale také možné, že menopauza probíhá pouze u velmi malého procenta populace šimpanzů, a jde tak spíše o vzácný jev než o biologické pravidlo. Právě proto budou nyní vědci pátrat po důkazech i za hranicemi rezervace Ngogo, přičemž věří, že záhadě přijdou brzy na kloub.
Zdroje:
https://www.science.org/doi/10.1126/science.adk7119
https://www.science.org/doi/10.1126/science.add5473
https://www.nature.com/articles/d41586-023-03308-8
https://www.sciencealert.com/new-evidence-suggests-wild-chimpanzees-undergo-menopause
