S nástupem globálního oteplování dochází k výrazným změnám biotopu v rámci Severního ledového oceánu. Jeho teplota se postupně zvyšuje, což má vliv na celkové zastoupení v oblasti zdejší fauny i flory. Hovoří se tak o procesu atlantifikace, kdy se Severní ledový oceán svou podobou postupně přibližuje právě Atlantiku.
Fenomén lze pozorovat například v Barentsově moři
Termín atlantifikace byl poprvé použit v odborném článku publikovaném v časopise Science v roce 2017. Text varoval mimo jiné před nižším zaledněním, oslabením halokliny (rozhraní mezi sladkou a slanou vodou) či posunem atlantského klimatu směrem k severním oblastem. Nejvíce je pak tento rozdíl znatelný v oblasti Barentsova moře severně od Skandinávie, kde dochází k intenzivnímu středu obou oceánů. Právě zde totiž v posledních letech došlo k nejvýznamnějším změnám.
Teplota vzduchu nad Barentsovým mořem stoupá od počátku průmyslové éry více než čtyřikrát rychleji, než je celosvětový průměr. Stále více důkazů také naznačuje, že v této oblasti vznikají tzv. horké zóny, ve kterých se právě tato část Severního ledového oceánu začíná více podobat Atlantiku. Právě tento jev pak vědci nazývají atlantifikace.
Rozsah atlantifikace v rámci celého Severního ledového oceánu a její možný dopad na tento biotop jsou předmětem aktivního výzkumu. Ačkoliv pak tato škála není dosud známá, lze téměř s jistotou říci, že se Země dostane do bodu zlomu, po jehož překročení již nebude cesty zpět.
Globální dopady atlantifikace
V souvislosti s oteplováním planety se nejčastěji skloňuje zvýšení hladiny světových oceánů. Atlantifikace však může mít mnohem komplexnější vliv například na migraci ryb a kytovců, případně na způsob života tuleňů a ledních medvědů. Lze předpokládat, že se příroda s těmito dopady dokáže sama časem srovnat a přizpůsobit se jim, přesto však jde o poměrně značný zásah do přirozeného chodu věcí.
Kdy dospějeme k bodu, ze kterého není návratu?
Jednou z nevyřešených otázek týkajících se atlantifikace je stanovení onoho bodu zvratu. Klíčovým faktorem je bezpochyby mizení mořského ledu na hladině oceánu. To navíc eskaluje exponenciální rychlostí, takže je možné, že se přesný okamžik zlomu nepodaří přesně zachytit. Nezbývá tak nic jiného než pokračovat v rozběhnutých studiích, které se atlantifikaci věnují, a ve volných chvílích alespoň polemizovat nad tím, jak může přeměna Severního ledového oceánu na Atlantik ovlivnit přímo i nepřímo i naše životy.
Zdroje:
