Data z mise Cheops realizované v režii Evropské vesmírné agentury (ESA) vedla k překvapivému zjištění v rámci průzkumu exoplanet. Jedno z objevených těles je totiž pokryto reflexními oblaky kovu, což z něj činí nejzářivější exoplanetu, jaká kdy byla nalezena.
Pro lepší srovnání se můžeme podívat na naši sluneční soustavu. Nejjasnější planetou na obloze je Venuše, jejíž hustá vrstva mraků odráží přibližně 75 % slunečního světla. Země pak reflektuje jen asi 30 % dopadajícího slunečního světla. Relativně nově objevená planeta LT9779 b – její objev byl popsán v roce 2020 – pak svou zářivostí překoná i Venuši, jelikož odráží až 80 % světla, které na ni dopadá z její hostitelské hvězdy.
Exoplaneta je velká přibližně jako Neptun, čímž se z ní stává největší známé vesmírné zrcadlo. Unikátní vlastnosti jí pak propůjčují mračna tvořená zejména křemičitany, které se zde nacházejí ve směsi s různými kovy, nejčastěji pak titanem. Většinou je to přitom samotná atmosféra, která pohlcuje většinu světla dopadajícího na povrch planety, případně pak samotná povrch. Tuto schopnost odrazivosti světla pak vědci označují termínem albedo. Vysoké albedo planety LTT9779 b pak bylo překvapením, protože teplota na straně přivrácené ke hvězdě se odhaduje na přibližně 2000 °C, a existence mračen u planet této teploty je velmi vzácná.
Planeta, která by neměla existovat
Exoplaneta navíc překvapuje i dalšími vlastnostmi. S ohledem na její velikost i teplotu totiž řada vědců tvrdí, že by za těchto podmínek LTT9779 b ani neměla mít vlastní atmosféru. Pak by pravděpodobně vůbec nešlo o planetu, ale pouze o kus holé skály. I v tomto směru však těleso do jisté míry chrání právě kovová mračna, která tvoří jakýsi štít, jenž atmosféru chrání proti jejímu odfouknutí do prázdnoty kosmu.
Studium exoplanety pokračuje
Cheops je vůbec první vesmírnou misí zaměřenou na sledování a charakterizaci již známých exoplanet. Na rozdíl od velkých průzkumných misí je dostatečně flexibilní, aby se mohla rychle zaměřit na zajímavé cíle a dosáhnout pokrytí a přesnosti, kterých často jiným způsobem nelze dosáhnout. Planeta LTT9779 b je ideálním cílem pro další studium za pomocí Hubbleova i Webbova kosmického dalekohledu. Díky novým perspektivám tak bude možné lépe porozumět tomu, jak tato planeta mohla vzniknout, případně pak dále popsat její unikátní vlastnosti. V nadcházejících letech se tak na tento výzkum nejspíš zaměří i další plánované průzkumné mise agentury ESA.
Zdroje:
https://www.aanda.org/10.1051/0004-6361/202346117
https://www.dw.com/en/scientists-find-planet-with-metal-clouds-like-a-mirror/a-66177370
