Vegetariánství (odmítání masa v jídelníčku) a veganství (vyhýbání se všem živočišným produktům) se stávají stále oblíbenějšími způsoby stravování po celém světě. Ale myšlenka vynechat maso není v žádném případě nová – lidé to dělali už od starověku. Zde je několik nejznámějších vegetariánů historie.
Pythagoras
Jméno Pythagora ze Samu je tak úzce spjato s myšlenkou vyhýbat se masu, že dokud ve 40. letech 19. století nebylo vytvořeno slovo vegetariánství, byly takové diety často nazývány „pythagorejské“. Problém je v tom, že Pythagoras po sobě nezanechal žádné spisy a neexistují žádné podrobné současné zprávy o jeho chování. Mnoho zdrojů uvádí, že Pythagoras a jeho přívrženci dodržovali restriktivní dietu, která nezahrnovala zvířecí maso. Existuje však zmatek ohledně specifik stravy. Pythagorejci prý odmítali jíst jakákoli zvířata, a dokonce zašli tak daleko, že se vyhýbali lovcům a řezníkům. Aristoteles a Aristoxenus však oba říkají, že Pythagorejci konzumovali alespoň nějaké maso a že jejich omezení se vztahovala jen na konkrétní zvířata nebo určité části zvířat z rituálních důvodů.
Svatý Antonín Egyptský
V raném křesťanství existovala řada vegetariánských a semi-vegetariánských skupin. Jedním z pozoruhodných vegetariánů byl sv. Antonín Egyptský, náboženský poustevník ve 3.–4. století, který je obvykle považován za původce organizovaného křesťanského mnišství. Motivy svatého Antonína pro vynechání masa však možná nebyly stejné jako u většiny moderních vegetariánů. Stejně jako ostatní náboženští asketové se vyhýbal všemu, co přinášelo útěchu nebo potěšení ve službě dosažení duchovní čistoty. Také praktikoval celibát, spánkovou deprivaci a půst.
Leonardo da Vinci
Měli bychom udělat zodpovědnou věc a předem říci, že Leonardovo vegetariánství nebylo stoprocentně prokázáno. Existují však některé lákavé důkazy, že mohl praktikovat vegetariánství. Ačkoli se v dochovaných spisech nikdo nezmiňuje o tom, zda Leonardo da Vinci osobně jedl maso, nebo ne, Leonardovy spisy vykazují hluboké znepokojení nad dobrými životními podmínkami zvířat a hrůzu nad skutečností, že zvířata jsou chována tak, aby je lidé zabíjeli a jedli.
Mahátma Gándí
Velký indický vůdce a aktivista byl od dětství vegetarián, vyrůstal totiž v hinduistické rodině, která praktikovala vegetariánství. V dospívání se však Gándhí odchýlil od tradic své rodiny, kouřil a příležitostně jedl maso. Gándhí znovu potvrdil svůj závazek k vegetariánství při studiu práv v Anglii, i když to často znamenalo chodit 10 nebo 12 mil denně, aby našli vegetariánské restaurace.
Franz Kafka
Tento spisovatel trpěl chronickými zažívacími potížemi, které se pokoušel léčit přijetím laktovegetariánské stravy. Kromě toho, že byl Kafka vegetarián, sledoval řadu potravinových výstřelků, včetně učení Horace Fletchera, který řekl, že jídlo by se mělo žvýkat 100krát za minutu. Kafka měl také etické obavy z pojídání zvířat. Při jedné příležitosti poté, co se stal vegetariánem, ho prý jeho přítel zaslechl, jak šeptá rybám: „Teď se ti mohu s čistým svědomím podívat do očí.“
Mary Shelley
Pojem vegetarián na začátku romantismu neexistoval, ale některé literární postavy, které jsou s touto dobou nejblíže spjaty, se držely bezmasé stravy. Jednou z charakteristických myšlenek romantického hnutí bylo hluboké ocenění krásy přírody; pro mnoho romantických intelektuálů to bylo jednoduše neslučitelné s jedením masa. Pokud znáte Frankensteinův příběh z některé z filmových verzí, víte, že monstrum je sestaveno z částí mrtvol. V originále však Shelley uvádí, že části netvora nepocházejí jen z pitevny, ale také z jatek, místa, na které musela pohlížet se stejnou hrůzou.
John Harvey Kellogg
Na přelomu století byl lékař John Harvey Kellogg předním zastáncem vegetariánství ve Spojených státech. Kellogg propagoval vegetariánství jako součást filozofie „biologického života“, která také vyžadovala, aby se přívrženci vyhýbali alkoholu a tabáku a energicky cvičili. Jedním z charakteristických znaků Kelloggovy filozofie bylo jeho přesvědčení, že sexuální aktivita a masturbace způsobují širokou škálu fyzických a duševních nemocí, a proto by měly být potlačeny. Snažil se toho dosáhnout tím, že svým pacientům nasadil nevýraznou dietu s nízkým obsahem bílkovin a vysokým obsahem sacharidů. Dva z potravinářských produktů, které pro tuto dietu vynalezl, müsli a kukuřičné lupínky, existují dodnes.
Lev Nikolajevič Tolstoj
Jednou z postav nejvíce odpovědných za růst vegetariánského hnutí v 19. století byl ruský spisovatel Lev Nikolajevič Tolstoj. Poslední tři desetiletí svého života se Tolstoj věnoval své vlastní mystické verzi křesťanství, která se soustředila na pacifismus a anarchismus. Tolstého pacifismus odmítal násilí na zvířatech stejně jako na lidech. Ve svém úvodu k ruskému překladu The Ethics of Diet od Harolda Williamse (anglické vydání z roku 1883) Tolstoj vyprávěl o návštěvě na jatkách, kde byl svědkem utrpení zvířat a lhostejnosti řezníků, kteří vypadali znecitlivění vůči brutalitě jejich práce.
Zdroj: Britannica.com
